Kajruwán (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
(odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">Kajruwán</span> Město ve stř. Tunisku, považované po [[Mekka (JKI-I)|Mekce]], [[Medína (JKI-I)|Medíně]] a [[Jeruzalém (JKI-I)|Jeruzalému]] za posvátné místo sunnitského ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) [[islám (JKI-I)|islámu]]. Zal. ho 670 umajjovský vojevůdce Ukba Ibn an-Náfi, po němž se nazývá i tamější [[mešita (JKI-I)|mešita]] (džámi Sidi Ukba), skvost severoafrické (maghribské) islám. architektury. Podle maghribské lidové interpretace ([[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]]) je pouť k mešitě Sidi Ukba a [[hrobka (JKI-I)|hrobkám]] [[marabut (JKI-I)|marabutů]] v jejím okolí náhradou za pouť do Mekky, sedm návštěv K. je pak považováno za ekvivalent jedné pouti do Mekky a věřící, který je vykonal, má právo být nazýván [[hádždž (JKI-I)|hádždž]].
 
<span id="entry">Kajruwán</span> Město ve stř. Tunisku, považované po [[Mekka (JKI-I)|Mekce]], [[Medína (JKI-I)|Medíně]] a [[Jeruzalém (JKI-I)|Jeruzalému]] za posvátné místo sunnitského ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) [[islám (JKI-I)|islámu]]. Zal. ho 670 umajjovský vojevůdce Ukba Ibn an-Náfi, po němž se nazývá i tamější [[mešita (JKI-I)|mešita]] (džámi Sidi Ukba), skvost severoafrické (maghribské) islám. architektury. Podle maghribské lidové interpretace ([[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]]) je pouť k mešitě Sidi Ukba a [[hrobka (JKI-I)|hrobkám]] [[marabut (JKI-I)|marabutů]] v jejím okolí náhradou za pouť do Mekky, sedm návštěv K. je pak považováno za ekvivalent jedné pouti do Mekky a věřící, který je vykonal, má právo být nazýván [[hádždž (JKI-I)|hádždž]].
   
<span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]]
+
<span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa]]
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Verze z 23. 11. 2021, 01:20

Kajruwán Město ve stř. Tunisku, považované po Mekce, Medíně a Jeruzalému za posvátné místo sunnitského (sunna) islámu. Zal. ho 670 umajjovský vojevůdce Ukba Ibn an-Náfi, po němž se nazývá i tamější mešita (džámi Sidi Ukba), skvost severoafrické (maghribské) islám. architektury. Podle maghribské lidové interpretace (lidový islám) je pouť k mešitě Sidi Ukba a hrobkám marabutů v jejím okolí náhradou za pouť do Mekky, sedm návštěv K. je pak považováno za ekvivalent jedné pouti do Mekky a věřící, který je vykonal, má právo být nazýván hádždž.

Viz též: poutní místa

Miloš Mendel