mahdíja (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>JD m (oprava odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">mahdíja</span> Název soc.-náb. hnutí v Súdánu (1881-1898), odvozeno od Muhammada Ahmada Ibn Abdulláha (1844-1885), ideového vůdce hnutí, který přijal titul [[mahdí (JKI-I)|mahdí]]. Muhammad Ahmad studoval mahdistické lidové tradice a niterné prožitky ho přesvědčily, že on je očekávaný mahdí. Se svými stoupenci uskutečnil [[hidžra (JKI-I)|hidžru]], 1882-1885 dobyl a sjednotil celý Súdán a zahájil [[džihád (JKI-I)|džihád]] proti egypt. a britské přítomnosti. Po jeho smrti 1885 se do čela mahdistického státu postavil Abdulláh at-Tá‘iší; v září 1898 byl poražen Brity. Cílem súdánské m. byl návrat k hodnotám raného islámu jakožto ideálního antipólu sekulární bezvěrecké moci anglo-egypt. kondominia. Zákl. idejí m. byla víra v přímou zvěst, jíž byl obdařen Muhammad Ahmad – Mahdí. Jako reformátor sunnitského dogmatu ([[kazatel (JKI-I)|kazatel]], [[sunna (JKI-I)|sunna]]) pozměnil různé články víry. [[vyznání víry (JKI-I)|Vyznání víry]] rozšířil o přihlášení se ke svému poslání, zakázal [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouť do Mekky]] jako projev [[ |
+ | <span id="entry">mahdíja</span> Název soc.-náb. hnutí v Súdánu (1881-1898), odvozeno od Muhammada Ahmada Ibn Abdulláha (1844-1885), ideového vůdce hnutí, který přijal titul [[mahdí (JKI-I)|mahdí]]. Muhammad Ahmad studoval mahdistické lidové tradice a niterné prožitky ho přesvědčily, že on je očekávaný mahdí. Se svými stoupenci uskutečnil [[hidžra (JKI-I)|hidžru]], 1882-1885 dobyl a sjednotil celý Súdán a zahájil [[džihád (JKI-I)|džihád]] proti egypt. a britské přítomnosti. Po jeho smrti 1885 se do čela mahdistického státu postavil Abdulláh at-Tá‘iší; v září 1898 byl poražen Brity. Cílem súdánské m. byl návrat k hodnotám raného islámu jakožto ideálního antipólu sekulární bezvěrecké moci anglo-egypt. kondominia. Zákl. idejí m. byla víra v přímou zvěst, jíž byl obdařen Muhammad Ahmad – Mahdí. Jako reformátor sunnitského dogmatu ([[kazatel (JKI-I)|kazatel]], [[sunna (JKI-I)|sunna]]) pozměnil různé články víry. [[vyznání víry (JKI-I)|Vyznání víry]] rozšířil o přihlášení se ke svému poslání, zakázal [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouť do Mekky]] jako projev [[polyteismus (JKI-I)|polyteismu]] a zdůraznil povinnost džihádu ve všech podobách. Na roveň [[korán (JKI-I)|koránu]] postavil soubor vlastních [[modlitba (JKI-I)|modliteb]] a ponaučení. Kromě zákazu sunnitské [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]] a mystických [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstev]] platil zákaz mnoha požitků ([[alkohol (JKI-I)|alkohol]], tabák, materiální blahobyt, slavnosti, světská hudba); naopak nařídil nosit skrovný, zaplátovaný oděv. M. i po své porážce zůstala silnou ideovou inspirací v integračním procesu a antikolonialistickém odporu Súdánců. |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
Verze z 7. 11. 2021, 12:18
mahdíja Název soc.-náb. hnutí v Súdánu (1881-1898), odvozeno od Muhammada Ahmada Ibn Abdulláha (1844-1885), ideového vůdce hnutí, který přijal titul mahdí. Muhammad Ahmad studoval mahdistické lidové tradice a niterné prožitky ho přesvědčily, že on je očekávaný mahdí. Se svými stoupenci uskutečnil hidžru, 1882-1885 dobyl a sjednotil celý Súdán a zahájil džihád proti egypt. a britské přítomnosti. Po jeho smrti 1885 se do čela mahdistického státu postavil Abdulláh at-Tá‘iší; v září 1898 byl poražen Brity. Cílem súdánské m. byl návrat k hodnotám raného islámu jakožto ideálního antipólu sekulární bezvěrecké moci anglo-egypt. kondominia. Zákl. idejí m. byla víra v přímou zvěst, jíž byl obdařen Muhammad Ahmad – Mahdí. Jako reformátor sunnitského dogmatu (kazatel, sunna) pozměnil různé články víry. Vyznání víry rozšířil o přihlášení se ke svému poslání, zakázal pouť do Mekky jako projev polyteismu a zdůraznil povinnost džihádu ve všech podobách. Na roveň koránu postavil soubor vlastních modliteb a ponaučení. Kromě zákazu sunnitské právní vědy a mystických bratrstev platil zákaz mnoha požitků (alkohol, tabák, materiální blahobyt, slavnosti, světská hudba); naopak nařídil nosit skrovný, zaplátovaný oděv. M. i po své porážce zůstala silnou ideovou inspirací v integračním procesu a antikolonialistickém odporu Súdánců.