pokání (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
Řádek 1: Řádek 1:
−
<span id="entry">pokání</span> Prosba za odpuštění adresovaná Bohu jako omluva za spáchaný [[hřích (JKI-I)|hřích]] (súra 9 Pokání, verš 103). Učinné p. předpokládá, že hříšník si uvědomuje svá provinění a prosí Boha o [[milost (JKI-I)|milost]]. P. není z hlediska doktríny určeno pozemskému světu. Milost může kajícníkovi udělit jen Bůh, nikoli lidé. Z toho plyne, že [[obec věřících (JKI-I)|obec věřících]] a její členové nejsou zbaveni povinnosti trestat, islám. trestní právo ([[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]]) ale k p. často přihlíželo a vynášelo lehčí či symbolické tresty (arab. ta‘zír). Podle [[korán (JKI-I)|koránu]] integroval islám sz. tradici o pádu prvního člověka, avšak na rozdíl od křesťanství neakcentuje dědičnou hříšnost a nevyžaduje v tomto smyslu p., fidja.
 +
<span id="entry">pokání</span> Prosba za odpuštění adresovaná Bohu jako omluva za spáchaný [[hřích (JKI-I)|hřích]] (súra 9 Pokání, verš 103). Učinné p. předpokládá, že hříšník si uvědomuje svá provinění a prosí Boha o [[milost (JKI-I)|milost]]. P. není z hlediska doktríny určeno pozemskému světu. Milost může kajícníkovi udělit jen Bůh, nikoli lidé. Z toho plyne, že [[obec věřících (JKI-I)|obec věřících]] a její členové nejsou zbaveni povinnosti trestat, islám. trestní právo ([[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]]) ale k p. často přihlíželo a vynášelo lehčí či symbolické tresty (arab. ta‘zír). Podle [[korán (JKI-I)|koránu]] integroval islám sz. tradici o pádu prvního člověka, avšak na rozdíl od křesťanství neakcentuje dědičnou hříšnost a nevyžaduje v tomto smyslu p. fidja.
   
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[pokání (JKI-J)|pokání (JKI-J)]], [[pokání (JKI-K)|pokání (JKI-K)]]
  
<span class="section_title">Viz též:</span> [[pokání (JKI-J)|pokání (JKI-J)]], [[pokání (JKI-K)|pokání (JKI-K)]]

Verze z 19. 11. 2021, 09:09

pokání Prosba za odpuštění adresovaná Bohu jako omluva za spáchaný hřích (súra 9 Pokání, verš 103). Učinné p. předpokládá, že hříšník si uvědomuje svá provinění a prosí Boha o milost. P. není z hlediska doktríny určeno pozemskému světu. Milost může kajícníkovi udělit jen Bůh, nikoli lidé. Z toho plyne, že obec věřících a její členové nejsou zbaveni povinnosti trestat, islám. trestní právo (šarí‘a) ale k p. často přihlíželo a vynášelo lehčí či symbolické tresty (arab. ta‘zír). Podle koránu integroval islám sz. tradici o pádu prvního člověka, avšak na rozdíl od křesťanství neakcentuje dědičnou hříšnost a nevyžaduje v tomto smyslu p. fidja.

Viz též: pokání (JKI-J), pokání (JKI-K)

Zdeněk Müller