konzervativní judaismus (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>JD m (oprava odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">konzervativní judaismus</span> Proud moderního [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. Vznikl v souvislosti s tzv. [[židovská věda (JKI-J)|židovskou vědou]] (Wissenschaft des Judentums), která razila názor, že judaismus se během svých nejvýzn. období proměňoval v závislosti na změnách ve světě a byl schopen přijímat to nejlepší z ostatních kultur, aniž by přitom ztratil své vlastní [[tradice (JKI-J)|tradice]], charakter a [[víra (JKI-J)|víru]]. Odmítá slepou poslušnost náb. zákonu a propaguje svobodu bádání o žid. minulosti se zachováním úcty k autoritě tradice. Hl. představiteli k.j. byli v jeho počátcích především učenci jako L. [[Zunz, Leopold (JKI-J)|Zunz]], Z. [[Frankel, Zacharias (JKI-J)|Frankel]] a H. [[Grätz, Heinrich (JKI-J)|Grätz]], kteří podporovali věd. studium [[bible (JKI-J)|bible]], [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]], [[liturgie (JKI-J)|liturgie]] ap. Při tom využívali prameny, které jim nově zpřístupnil bibliograf Moritz Steinschneider (1816-1907) ad. Kvůli silnému důrazu na dějiny nepohlíží k.j. na judaismus pouze jako na náb. fenomén, ale Židé pro něj představovali i nár. entitu. Proto jeho stoupenci patřili i mezi první přívržence [[sionismus (JKI-J)|sionismu]]. Z. Frankel zaujímal střední postavení mezi tím, co považoval za výstřelky reformy a mezi nesmlouvavou přísností [[ |
+ | <span id="entry">konzervativní judaismus</span> Proud moderního [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. Vznikl v souvislosti s tzv. [[židovská věda (JKI-J)|židovskou vědou]] (Wissenschaft des Judentums), která razila názor, že judaismus se během svých nejvýzn. období proměňoval v závislosti na změnách ve světě a byl schopen přijímat to nejlepší z ostatních kultur, aniž by přitom ztratil své vlastní [[tradice (JKI-J)|tradice]], charakter a [[víra (JKI-J)|víru]]. Odmítá slepou poslušnost náb. zákonu a propaguje svobodu bádání o žid. minulosti se zachováním úcty k autoritě tradice. Hl. představiteli k.j. byli v jeho počátcích především učenci jako L. [[Zunz, Leopold (JKI-J)|Zunz]], Z. [[Frankel, Zacharias (JKI-J)|Frankel]] a H. [[Grätz, Heinrich (JKI-J)|Grätz]], kteří podporovali věd. studium [[bible (JKI-J)|bible]], [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]], [[liturgie (JKI-J)|liturgie]] ap. Při tom využívali prameny, které jim nově zpřístupnil bibliograf Moritz Steinschneider (1816-1907) ad. Kvůli silnému důrazu na dějiny nepohlíží k.j. na judaismus pouze jako na náb. fenomén, ale Židé pro něj představovali i nár. entitu. Proto jeho stoupenci patřili i mezi první přívržence [[sionismus (JKI-J)|sionismu]]. Z. Frankel zaujímal střední postavení mezi tím, co považoval za výstřelky reformy a mezi nesmlouvavou přísností [[ortodoxní judaismus (JKI-J)|ortodoxního judaismu]]. Proti Frankelovu pojetí judaismu se postavil exponent [[reformní judaismus (JKI-J)|reformního judaismu]] A. [[Geiger, Abraham (JKI-J)|Geiger]] a kritizoval ho i zakladatel záp. [[neoortodoxie (JKI-J)|neoortodoxie]] S. R. [[Hirsch, Samson Raphael (JKI-J)|Hirsch]]. Význ. centrum k.j. vzniklo v USA, kde pod vlivem Frankelových názorů a vratislavského rabínského učiliště založil 1886 Sabato Morais (1823-1897) Jewish Theological Seminary (Židovský teol. seminář). K.j. svým pojetím rabínského práva vyhovoval amer. poměrům, které nedovolovaly Židům vzhledem k ekonomickým podmínkám zachovávat všechny přísné předpisy [[halacha (JKI-J)|halachy]]. Pro k.j. je typické, že odmítá bezpodmínečnou autoritu [[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruchu]], neboť považuje za nezbytné neustále reinterpretovat a měnit ustanovení halachy podle měnících se podmínek, a tím zabránit strnulosti a stagnaci systému. Konzervativní hnutí v USA vytvořilo systém tzv. „synagogálních center“, která nabízejí různé soc., výchovné a náb. programy pro dospělé i mládež. První z těchto center založil 1918 rabi M. M. [[Kaplan, Mordechaj Menachem (JKI-J)|Kaplan]] v New Yorku. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 7. 11. 2021, 12:18
konzervativní judaismus Proud moderního judaismu. Vznikl v souvislosti s tzv. židovskou vědou (Wissenschaft des Judentums), která razila názor, že judaismus se během svých nejvýzn. období proměňoval v závislosti na změnách ve světě a byl schopen přijímat to nejlepší z ostatních kultur, aniž by přitom ztratil své vlastní tradice, charakter a víru. Odmítá slepou poslušnost náb. zákonu a propaguje svobodu bádání o žid. minulosti se zachováním úcty k autoritě tradice. Hl. představiteli k.j. byli v jeho počátcích především učenci jako L. Zunz, Z. Frankel a H. Grätz, kteří podporovali věd. studium bible, Talmudu, liturgie ap. Při tom využívali prameny, které jim nově zpřístupnil bibliograf Moritz Steinschneider (1816-1907) ad. Kvůli silnému důrazu na dějiny nepohlíží k.j. na judaismus pouze jako na náb. fenomén, ale Židé pro něj představovali i nár. entitu. Proto jeho stoupenci patřili i mezi první přívržence sionismu. Z. Frankel zaujímal střední postavení mezi tím, co považoval za výstřelky reformy a mezi nesmlouvavou přísností ortodoxního judaismu. Proti Frankelovu pojetí judaismu se postavil exponent reformního judaismu A. Geiger a kritizoval ho i zakladatel záp. neoortodoxie S. R. Hirsch. Význ. centrum k.j. vzniklo v USA, kde pod vlivem Frankelových názorů a vratislavského rabínského učiliště založil 1886 Sabato Morais (1823-1897) Jewish Theological Seminary (Židovský teol. seminář). K.j. svým pojetím rabínského práva vyhovoval amer. poměrům, které nedovolovaly Židům vzhledem k ekonomickým podmínkám zachovávat všechny přísné předpisy halachy. Pro k.j. je typické, že odmítá bezpodmínečnou autoritu Šulchan aruchu, neboť považuje za nezbytné neustále reinterpretovat a měnit ustanovení halachy podle měnících se podmínek, a tím zabránit strnulosti a stagnaci systému. Konzervativní hnutí v USA vytvořilo systém tzv. „synagogálních center“, která nabízejí různé soc., výchovné a náb. programy pro dospělé i mládež. První z těchto center založil 1918 rabi M. M. Kaplan v New Yorku.