Kumrán (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Kumrán</span> Lokalita na záp. břehu Mrtvého moře, nazývaná dnes Chirbet Kumrán, která sloužila jako sídlo uzavřené komunity blízké nebo totožné s hnutím [[esejci (JKI-J)|esejců]]. Pozornost vzbudila 1947, kdy byly v okolních jeskyních nalezeny první rukopisy s předpokládanou vazbou na kumránské společenství. Následující archeologický průzkum odkryl 1951-1955 ruiny rozsáhlého sídliště připomínajícího svou funkcí kř. [[klášter (JKI-K)|kláštery |
+ | <span id="entry">Kumrán</span> Lokalita na záp. břehu Mrtvého moře, nazývaná dnes Chirbet Kumrán, která sloužila jako sídlo uzavřené komunity blízké nebo totožné s hnutím [[esejci (JKI-J)|esejců]]. Pozornost vzbudila 1947, kdy byly v okolních jeskyních nalezeny první rukopisy s předpokládanou vazbou na kumránské společenství. Následující archeologický průzkum odkryl 1951-1955 ruiny rozsáhlého sídliště připomínajícího svou funkcí kř. [[klášter (JKI-K)|kláštery]]. Lokalita byla obydlena již od 2. pol. 2. stol. př.n.l., nejzávažnější nálezy však pocházejí až z mladší fáze osídlení spadající do 1. stol n.l. Zahrnují zbytky poradních a shromažďovacích sálů, skriptorium, kuchyň, prádelnu, hrnčířskou dílnu, tavící pece, mlýny, kovárny, skladovací prostory, vodovodní systém a tři nedaleká pohřebiště. Četné nálezy dobových mincí umožňují vývoj sídliště poměrně přesně datovat. Těsně před jeho zkázou 68 ukryli obyvatelé K. své nejzávažnější texty v okolních jeskyních, kde byly od 1947 postupně nalézány. Souborně se označují jako [[kumránské svitky (JKI-J)|kumránské svitky]] nebo šířeji jako svitky od Mrtvého moře. |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 23. 11. 2021, 01:20
Kumrán Lokalita na záp. břehu Mrtvého moře, nazývaná dnes Chirbet Kumrán, která sloužila jako sídlo uzavřené komunity blízké nebo totožné s hnutím esejců. Pozornost vzbudila 1947, kdy byly v okolních jeskyních nalezeny první rukopisy s předpokládanou vazbou na kumránské společenství. Následující archeologický průzkum odkryl 1951-1955 ruiny rozsáhlého sídliště připomínajícího svou funkcí kř. kláštery. Lokalita byla obydlena již od 2. pol. 2. stol. př.n.l., nejzávažnější nálezy však pocházejí až z mladší fáze osídlení spadající do 1. stol n.l. Zahrnují zbytky poradních a shromažďovacích sálů, skriptorium, kuchyň, prádelnu, hrnčířskou dílnu, tavící pece, mlýny, kovárny, skladovací prostory, vodovodní systém a tři nedaleká pohřebiště. Četné nálezy dobových mincí umožňují vývoj sídliště poměrně přesně datovat. Těsně před jeho zkázou 68 ukryli obyvatelé K. své nejzávažnější texty v okolních jeskyních, kde byly od 1947 postupně nalézány. Souborně se označují jako kumránské svitky nebo šířeji jako svitky od Mrtvého moře.