ústní tóra (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">ústní tóra</span> (hebr. tora še-be’al-pe) Autoritativní interpretace psané tóry ([[Pentateuch (JKI-J)|Pentateuchu]], [[Tóra (JKI-J)|Tóry]]), která byla podle [[tradice (JKI-J)|tradice]] předána [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíšovi]] na hoře [[Sínaj (JKI-J)|Sínaj]]. Mezi ústní (tora še-be’al-pe) a psanou tórou (tora še-bi-chtav) je velmi těsný vztah a jedna nemůže existovat bez druhé jak z věroučného, tak z hist. hlediska. Potřeba ú.t. vyplývá z charakteru Pentateuchu. Mnohá ustanovení obsažená v psané tóře nemohou být pro svoji nejasnost plněna doslovně a vyžadují podrobnější výklad. Například zákazy týkající se [[šabat (JKI-J)|šabatu]] (Ex 20,10) musí ú.t. doplnit o pravidla jejich použití. Ú.t. tak poskytuje hlubší pochopení psané tóry a umožňuje její přesné dodržování. Pro rozvoj ú.t. měla zásadní význam škola tradiční interpretace, kterou založil [[Ezdráš (JKI-J)|Ezdráš]] po návratu z babylónského [[exil (JKI-J)|exilu]], a ustavení nového žid. státu. Ú.t. byla časem sepsána v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[midraš (JKI-J)|midraších]] a [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]] a dále rozvíjena v [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]]. V určitém období se z ú.t. vyvinula [[halacha (JKI-J)|halacha]] jako autoritativní interpretace psané tóry. |
+ | <span id="entry">ústní tóra</span> (hebr. tora še-be’al-pe) Autoritativní interpretace psané tóry ([[Pentateuch (JKI-J)|Pentateuchu]], [[Tóra (JKI-J)|Tóry]]), která byla podle [[tradice (JKI-J)|tradice]] předána [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíšovi]] na hoře [[Sínaj (JKI-J)|Sínaj]]. Mezi ústní (tora še-be’al-pe) a psanou tórou (tora še-bi-chtav) je velmi těsný vztah a jedna nemůže existovat bez druhé jak z věroučného, tak z hist. hlediska. Potřeba ú.t. vyplývá z charakteru Pentateuchu. Mnohá ustanovení obsažená v psané tóře nemohou být pro svoji nejasnost plněna doslovně a vyžadují podrobnější výklad. Například zákazy týkající se [[šabat (JKI-J)|šabatu]] (Ex 20, 10) musí ú.t. doplnit o pravidla jejich použití. Ú.t. tak poskytuje hlubší pochopení psané tóry a umožňuje její přesné dodržování. Pro rozvoj ú.t. měla zásadní význam škola tradiční interpretace, kterou založil [[Ezdráš (JKI-J)|Ezdráš]] po návratu z babylónského [[exil (JKI-J)|exilu]], a ustavení nového žid. státu. Ú.t. byla časem sepsána v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[midraš (JKI-J)|midraších]] a [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]] a dále rozvíjena v [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]]. V určitém období se z ú.t. vyvinula [[halacha (JKI-J)|halacha]] jako autoritativní interpretace psané tóry. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 24. 11. 2021, 16:27
ústní tóra (hebr. tora še-be’al-pe) Autoritativní interpretace psané tóry (Pentateuchu, Tóry), která byla podle tradice předána Mojžíšovi na hoře Sínaj. Mezi ústní (tora še-be’al-pe) a psanou tórou (tora še-bi-chtav) je velmi těsný vztah a jedna nemůže existovat bez druhé jak z věroučného, tak z hist. hlediska. Potřeba ú.t. vyplývá z charakteru Pentateuchu. Mnohá ustanovení obsažená v psané tóře nemohou být pro svoji nejasnost plněna doslovně a vyžadují podrobnější výklad. Například zákazy týkající se šabatu (Ex 20, 10) musí ú.t. doplnit o pravidla jejich použití. Ú.t. tak poskytuje hlubší pochopení psané tóry a umožňuje její přesné dodržování. Pro rozvoj ú.t. měla zásadní význam škola tradiční interpretace, kterou založil Ezdráš po návratu z babylónského exilu, a ustavení nového žid. státu. Ú.t. byla časem sepsána v Mišně, midraších a Toseftě a dále rozvíjena v Talmudu. V určitém období se z ú.t. vyvinula halacha jako autoritativní interpretace psané tóry.