Augsburské vyznání víry (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Augsburské vyznání víry</span> (''Confessio Augustana'') Výklad věroučných zásad [[luterství (JKI-K)|luterství]] ([[vyznání víry (JKI-K)|vyznání víry]]), předložený císaři Karlu V. na říšském sněmu v Augsburku 1530. A.v.v. na základě předchozích [[Luther, Martin (JKI-K)|Lutherových]] prací zformuloval Lutherův blízký spolupracovník Filip [[Melanchthon Filip (JKI-K)|Melanchthon]]. Text byl koncipován v latině i němčině a byl veden ve smířlivém duchu; měl doložit, že se luterská strana neodchýlila od Písma a apoštolské [[tradice (JKI-K)|tradice]]. Kat. strana však hned na sněmu předložila své ''Confutatio'' (Vyvrácení) a také císař Karel V. stál na katolické straně a A.v.v. neschválil. Melanchthon reagoval na odmítnutí spisem ''Obrana augsburské konfese'' (1531), protest. knížata se sjednotila a 1531 založila Šmalkaldský svaz, jenž měl hájit [[reformace (JKI-K)|reformaci]] proti císaři a papeži zbraněmi. Ozbrojený boj mezi císařskými a šmalkaldskými vojsky byl ukončen 1555 augsburským náb. mírem, jímž byla [[luterství (JKI-K)|luterství]] přiznána rovnoprávnost s katolicismem. Poddaní museli vyznávat víru své vrchnosti (cuius regio, eius religio), knížatům zůstaly územní a majetkové zisky kat. církve. Postupně se k A.v.v. přihlásily další země: ještě v 16. stol. celá sev. Evropa (Dánsko s provinciemi Norskem a Islandem, Švédsko s Finskem, vých. Pobaltí, Polsko, Uhry, Slovensko a Sedmihradsko |
+ | <span id="entry">Augsburské vyznání víry</span> (''Confessio Augustana'') Výklad věroučných zásad [[luterství (JKI-K)|luterství]] ([[vyznání víry (JKI-K)|vyznání víry]]), předložený císaři Karlu V. na říšském sněmu v Augsburku 1530. A.v.v. na základě předchozích [[Luther, Martin (JKI-K)|Lutherových]] prací zformuloval Lutherův blízký spolupracovník Filip [[Melanchthon Filip (JKI-K)|Melanchthon]]. Text byl koncipován v latině i němčině a byl veden ve smířlivém duchu; měl doložit, že se luterská strana neodchýlila od Písma a apoštolské [[tradice (JKI-K)|tradice]]. Kat. strana však hned na sněmu předložila své ''Confutatio'' (Vyvrácení) a také císař Karel V. stál na katolické straně a A.v.v. neschválil. Melanchthon reagoval na odmítnutí spisem ''Obrana augsburské konfese'' (1531), protest. knížata se sjednotila a 1531 založila Šmalkaldský svaz, jenž měl hájit [[reformace (JKI-K)|reformaci]] proti císaři a papeži zbraněmi. Ozbrojený boj mezi císařskými a šmalkaldskými vojsky byl ukončen 1555 augsburským náb. mírem, jímž byla [[luterství (JKI-K)|luterství]] přiznána rovnoprávnost s katolicismem. Poddaní museli vyznávat víru své vrchnosti (cuius regio, eius religio), knížatům zůstaly územní a majetkové zisky kat. církve. Postupně se k A.v.v. přihlásily další země: ještě v 16. stol. celá sev. Evropa (Dánsko s provinciemi Norskem a Islandem, Švédsko s Finskem), vých. Pobaltí, Polsko, Uhry, Slovensko a Sedmihradsko. Luterská církev zařadila A.v.v. a Melanchthonovu ''Obranu'' mezi věroučné spisy ''[[Kniha svornosti (JKI-K)|Knihy svornosti]]''. |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
||
Verze z 11. 11. 2021, 09:33
Augsburské vyznání víry (Confessio Augustana) Výklad věroučných zásad luterství (vyznání víry), předložený císaři Karlu V. na říšském sněmu v Augsburku 1530. A.v.v. na základě předchozích Lutherových prací zformuloval Lutherův blízký spolupracovník Filip Melanchthon. Text byl koncipován v latině i němčině a byl veden ve smířlivém duchu; měl doložit, že se luterská strana neodchýlila od Písma a apoštolské tradice. Kat. strana však hned na sněmu předložila své Confutatio (Vyvrácení) a také císař Karel V. stál na katolické straně a A.v.v. neschválil. Melanchthon reagoval na odmítnutí spisem Obrana augsburské konfese (1531), protest. knížata se sjednotila a 1531 založila Šmalkaldský svaz, jenž měl hájit reformaci proti císaři a papeži zbraněmi. Ozbrojený boj mezi císařskými a šmalkaldskými vojsky byl ukončen 1555 augsburským náb. mírem, jímž byla luterství přiznána rovnoprávnost s katolicismem. Poddaní museli vyznávat víru své vrchnosti (cuius regio, eius religio), knížatům zůstaly územní a majetkové zisky kat. církve. Postupně se k A.v.v. přihlásily další země: ještě v 16. stol. celá sev. Evropa (Dánsko s provinciemi Norskem a Islandem, Švédsko s Finskem), vých. Pobaltí, Polsko, Uhry, Slovensko a Sedmihradsko. Luterská církev zařadila A.v.v. a Melanchthonovu Obranu mezi věroučné spisy Knihy svornosti.