Druhé helvetské vyznání (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
Řádek 1: Řádek 1:
−
<span id="entry">Druhé helvetské vyznání</span> (''Confessio helvetica posterior'') [[vyznání víry (JKI-K)|Vyznání víry]] reformovaných (kalvinistických) církví, sepsané 1561-1562 [[Zwingli, Ulrich (JKI-K)|Zwingliho]] nástupcem Jindřichem Bullingerem (1504-1575). Bullinger v něm. v intencích tzv. [[Curyšský souhlas (JKI-K)|Curyšského souhlasu]] (1549), který umožnil sblížení zwingliánství a [[kalvinismus (JKI-K)|kalvinismu]], potlačil radikální stanoviska obou proudů i sporné otázky směřující proti luteránům. Znění D.h.v. odsouhlasili 1566 kazatelé evang. švýc. kantonů a po dohodě s městskými radami nabylo platnosti. Konfese vyšla latinsky, německy a francouzsky, z formálního hlediska je text rozčleněn do 30 článků, které osnovou odpovídají uspořádání [[Kalvín, Jan (JKI-K)|Kalvínova]] spisu ''Institutio religionis christianae'' (1536). Usnesením [[Dordrechtská synoda (JKI-K)|Dordrechtské synody]] (1618-1619) bylo D.h.v. přijato za obecné reformované vyznání a šířením kalvinismu pronikalo záhy do Nizozemí, Francie, Skotska, Polska, Sedmihradska, Uher, části Německa a Čech.
 +
<span id="entry">Druhé helvetské vyznání</span> (''Confessio Helvetica posterior'') [[vyznání víry (JKI-K)|Vyznání víry]] reformovaných (kalvinistických) církví, sepsané 1561-1562 [[Zwingli, Ulrich (JKI-K)|Zwingliho]] nástupcem Jindřichem Bullingerem (1504-1575). Bullinger v něm. v intencích tzv. [[Curyšský souhlas (JKI-K)|Curyšského souhlasu]] (1549), který umožnil sblížení zwingliánství a [[kalvinismus (JKI-K)|kalvinismu]], potlačil radikální stanoviska obou proudů i sporné otázky směřující proti luteránům. Znění D.h.v. odsouhlasili 1566 kazatelé evang. švýc. kantonů a po dohodě s městskými radami nabylo platnosti. Konfese vyšla latinsky, německy a francouzsky, z formálního hlediska je text rozčleněn do 30 článků, které osnovou odpovídají uspořádání [[Kalvín, Jan (JKI-K)|Kalvínova]] spisu ''Institutio religionis christianae'' (1536). Usnesením [[Dordrechtská synoda (JKI-K)|Dordrechtské synody]] (1618-1619) bylo D.h.v. přijato za obecné reformované vyznání a šířením kalvinismu pronikalo záhy do Nizozemí, Francie, Skotska, Polska, Sedmihradska, Uher, části Německa a Čech.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />

Verze z 11. 11. 2021, 10:07

Druhé helvetské vyznání (Confessio Helvetica posterior) Vyznání víry reformovaných (kalvinistických) církví, sepsané 1561-1562 Zwingliho nástupcem Jindřichem Bullingerem (1504-1575). Bullinger v něm. v intencích tzv. Curyšského souhlasu (1549), který umožnil sblížení zwingliánství a kalvinismu, potlačil radikální stanoviska obou proudů i sporné otázky směřující proti luteránům. Znění D.h.v. odsouhlasili 1566 kazatelé evang. švýc. kantonů a po dohodě s městskými radami nabylo platnosti. Konfese vyšla latinsky, německy a francouzsky, z formálního hlediska je text rozčleněn do 30 článků, které osnovou odpovídají uspořádání Kalvínova spisu Institutio religionis christianae (1536). Usnesením Dordrechtské synody (1618-1619) bylo D.h.v. přijato za obecné reformované vyznání a šířením kalvinismu pronikalo záhy do Nizozemí, Francie, Skotska, Polska, Sedmihradska, Uher, části Německa a Čech.

Helena Pavlincová