kapucíni (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>JD m (oprava odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">kapucíni</span> Odnož františkánského řádu ([[františkáni (JKI-K)|františkáni]]) zal. Matoušem z Boscia 1525, která byla vzápětí (1528) uznána papežem Klementem VII. Jako samostatný řád se k. rychle šířili a v 2. pol. 18. stol. čítali několik desítek tisíc bratří. Řád kladl důraz na chudobu a kontemplativní modlitbu. K. kázali pro široké lidové vrstvy a starali se o nemocné a vyřazené ze společnosti (vězně). Struktura řádu je podobná struktuře minoritů a františkánů. Česko-moravská provincie vznikla r. 1600 jako komisariát, osamostatnila se spolu s rakouskými domy 1618 a stala se soběstačnou 1673. Nejstarším a nejznámějším konventem v Čechách je klášter u kostela P. Marie královny andělů (Loreta). Řád má kněze, laické bratry a terciáře sv. [[František z |
+ | <span id="entry">kapucíni</span> Odnož františkánského řádu ([[františkáni (JKI-K)|františkáni]]) zal. Matoušem z Boscia 1525, která byla vzápětí (1528) uznána papežem Klementem VII. Jako samostatný řád se k. rychle šířili a v 2. pol. 18. stol. čítali několik desítek tisíc bratří. Řád kladl důraz na chudobu a kontemplativní modlitbu. K. kázali pro široké lidové vrstvy a starali se o nemocné a vyřazené ze společnosti (vězně). Struktura řádu je podobná struktuře minoritů a františkánů. Česko-moravská provincie vznikla r. 1600 jako komisariát, osamostatnila se spolu s rakouskými domy 1618 a stala se soběstačnou 1673. Nejstarším a nejznámějším konventem v Čechách je klášter u kostela P. Marie královny andělů (Loreta). Řád má kněze, laické bratry a terciáře sv. [[František z Assisi (JKI-K)|Františka z Assisi]]. Knězi i bratři mají obvykle plnovous a velkou [[tonzura (JKI-K)|tonzuru]]. Řeholním oděvem je hrubý hnědý hábit s dlouhou špičatou kapucí, převázaný cingulem s velkým [[růženec (JKI-K)|růžencem]]. |
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
||
Verze z 7. 11. 2021, 12:45
kapucíni Odnož františkánského řádu (františkáni) zal. Matoušem z Boscia 1525, která byla vzápětí (1528) uznána papežem Klementem VII. Jako samostatný řád se k. rychle šířili a v 2. pol. 18. stol. čítali několik desítek tisíc bratří. Řád kladl důraz na chudobu a kontemplativní modlitbu. K. kázali pro široké lidové vrstvy a starali se o nemocné a vyřazené ze společnosti (vězně). Struktura řádu je podobná struktuře minoritů a františkánů. Česko-moravská provincie vznikla r. 1600 jako komisariát, osamostatnila se spolu s rakouskými domy 1618 a stala se soběstačnou 1673. Nejstarším a nejznámějším konventem v Čechách je klášter u kostela P. Marie královny andělů (Loreta). Řád má kněze, laické bratry a terciáře sv. Františka z Assisi. Knězi i bratři mají obvykle plnovous a velkou tonzuru. Řeholním oděvem je hrubý hnědý hábit s dlouhou špičatou kapucí, převázaný cingulem s velkým růžencem.