Komenský, Jan Amos (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Komenský, Jan Amos</span> (1592-1670) Teolog, humanistický filosof, evropsky proslulý reformátor školství, biskup [[jednota bratrská (JKI-K)|jednoty bratrské]], význ. představitel čes. kultury. Rodem Moravan, vzdělaný na univerzitách v Herbornu a Heidelbergu, byl jako protest. kněz donucen 1628 opustit vlast po vítězství [[protireformace (JKI-K)|protireformace]] v čes. zemích. Odchází do polského Lešna, kde je 1632 zvolen jedním ze seniorů (biskupů) jednoty bratrské; své působení zde přerušil pobytem v Anglii (1641-1642), Švédsku (1642), Elblagu u Gdaňska (1642-1645) a Blatném Potoce v Uhrách (1650-1654). Po požáru Lešna 1656 se usídlil v Amsterodamu, kde zemřel. Jako svědek třicetileté války (1618-1648) hledal obecně platnou naději pro lidstvo. V jeho díle vrcholila tradice [[husitství (JKI-K)|husitství]], jednoty bratrské a čes. reformačního humanismu. Snažil se sloučit náb.-mravní postoje s věd. poznatky, usmířit víru s rozumem. Pro souvěrce napsal několik útěšných spisů, z nichž alegorický ''Labyrint světa a ráj srdce'' (1623) se stal klenotem čes. prózy. Pedagogické dílo ''Opera didactica omnia'' (1657) bylo součástí jeho globálně pojaté metody poznávání, v němž všechno se vším souvisí a má pomoci lidstvu k „všenápravě“. Vrcholné dílo ''De rerum humanarum consultatio catholica'' (Obecná porada o nápravě věcí lidských), k němuž se připravoval ve spise ''Via lucis'' (Cesta světla, 1641-1642), a jeho pozdní přepracování v ''Unum necessarium'' (Jedno potřebné, 1688) si uchovalo svůj význam až do současnosti. |
+ | <div id="photo">[[Soubor:JKI_Komenský.jpg|upright|Jan Amos Komenský (kresba G. Glouer, 1642)]]</div><span id="entry">Komenský, Jan Amos</span> (1592-1670) Teolog, humanistický filosof, evropsky proslulý reformátor školství, biskup [[jednota bratrská (JKI-K)|jednoty bratrské]], význ. představitel čes. kultury. Rodem Moravan, vzdělaný na univerzitách v Herbornu a Heidelbergu, byl jako protest. kněz donucen 1628 opustit vlast po vítězství [[protireformace (JKI-K)|protireformace]] v čes. zemích. Odchází do polského Lešna, kde je 1632 zvolen jedním ze seniorů (biskupů) jednoty bratrské; své působení zde přerušil pobytem v Anglii (1641-1642), Švédsku (1642), Elblagu u Gdaňska (1642-1645) a Blatném Potoce v Uhrách (1650-1654). Po požáru Lešna 1656 se usídlil v Amsterodamu, kde zemřel. Jako svědek třicetileté války (1618-1648) hledal obecně platnou naději pro lidstvo. V jeho díle vrcholila tradice [[husitství (JKI-K)|husitství]], jednoty bratrské a čes. reformačního humanismu. Snažil se sloučit náb.-mravní postoje s věd. poznatky, usmířit víru s rozumem. Pro souvěrce napsal několik útěšných spisů, z nichž alegorický ''Labyrint světa a ráj srdce'' (1623) se stal klenotem čes. prózy. Pedagogické dílo ''Opera didactica omnia'' (1657) bylo součástí jeho globálně pojaté metody poznávání, v němž všechno se vším souvisí a má pomoci lidstvu k „všenápravě“. Vrcholné dílo ''De rerum humanarum consultatio catholica'' (Obecná porada o nápravě věcí lidských), k němuž se připravoval ve spise ''Via lucis'' (Cesta světla, 1641-1642), a jeho pozdní přepracování v ''Unum necessarium'' (Jedno potřebné, 1688) si uchovalo svůj význam až do současnosti. |
''[[:Kategorie:Aut: Rejchrtová Noemi|Noemi Rejchrtová]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Rejchrtová Noemi|Noemi Rejchrtová]]''<br /> |
||
Verze z 12. 11. 2021, 21:59
Komenský, Jan Amos (1592-1670) Teolog, humanistický filosof, evropsky proslulý reformátor školství, biskup jednoty bratrské, význ. představitel čes. kultury. Rodem Moravan, vzdělaný na univerzitách v Herbornu a Heidelbergu, byl jako protest. kněz donucen 1628 opustit vlast po vítězství protireformace v čes. zemích. Odchází do polského Lešna, kde je 1632 zvolen jedním ze seniorů (biskupů) jednoty bratrské; své působení zde přerušil pobytem v Anglii (1641-1642), Švédsku (1642), Elblagu u Gdaňska (1642-1645) a Blatném Potoce v Uhrách (1650-1654). Po požáru Lešna 1656 se usídlil v Amsterodamu, kde zemřel. Jako svědek třicetileté války (1618-1648) hledal obecně platnou naději pro lidstvo. V jeho díle vrcholila tradice husitství, jednoty bratrské a čes. reformačního humanismu. Snažil se sloučit náb.-mravní postoje s věd. poznatky, usmířit víru s rozumem. Pro souvěrce napsal několik útěšných spisů, z nichž alegorický Labyrint světa a ráj srdce (1623) se stal klenotem čes. prózy. Pedagogické dílo Opera didactica omnia (1657) bylo součástí jeho globálně pojaté metody poznávání, v němž všechno se vším souvisí a má pomoci lidstvu k „všenápravě“. Vrcholné dílo De rerum humanarum consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských), k němuž se připravoval ve spise Via lucis (Cesta světla, 1641-1642), a jeho pozdní přepracování v Unum necessarium (Jedno potřebné, 1688) si uchovalo svůj význam až do současnosti.
