peklo (JKI-K): Porovnání verzí

Verze z 23. 11. 2021, 01:20

peklo Sídlo ďábla a padlých andělů, místo posmrtného trestu těch, kteří zemřeli bez pokání nad svými hříchy. Rané křesťanství, které navázalo na raně žid. pojem gehenna, si představovalo p. jako ohnivou doménu ďábla a místo věčného prokletí pro ty, kteří žili život v hříchu, a tím zapřeli Boha. Podle středověké scholastiky podstupují v p. duše zemřelých dvojí trest – vnitřní utrpení věčného odloučení od Boha (poena damni) a vnější utrpení tradičně spojované s představou pekelného ohně (poena sensus). Novověká teologie zpravidla opouští lit. obraz ohnivého p., který křesťanství převzalo z raně žid. apokalyps, a spíše se přiklání k pojetí p. jako stavu posmrtné separace od spravedlivých, kteří jsou v blažené boží blízkosti v nebi nebo (pouze podle římkat. učení) čekají na vstup do nebe v očistci.

Viz též: gehenna, še´ol, peklo

Dalibor Papoušek

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">peklo</span> Sídlo [[ďábel (JKI-K)|ďábla]] a padlých [[anděl (JKI-K)|andělů]], místo posmrtného trestu těch, kteří zemřeli bez [[pokání (JKI-K)|pokání]] nad svými [[hřích (JKI-K)|hříchy]]. Rané křesťanství, které navázalo na raně žid. pojem [[gehenna (JKI-J)|gehenna (JKI-J)]], si představovalo p. jako ohnivou doménu ďábla a místo věčného prokletí pro ty, kteří žili život v hříchu, a tím zapřeli [[Bůh (JKI-K)|Boha]]. Podle středověké [[scholastika (JKI-K)|scholastiky]] podstupují v p. [[duše (JKI-K)|duše]] zemřelých dvojí trest – vnitřní utrpení věčného odloučení od Boha (poena damni) a vnější utrpení tradičně spojované s představou pekelného ohně (poena sensus). Novověká [[teologie (JKI-K)|teologie]] zpravidla opouští lit. obraz ohnivého p., který křesťanství převzalo z raně žid. [[apokalypsa (JKI-K)|apokalyps]], a spíše se přiklání k pojetí p. jako stavu posmrtné separace od spravedlivých, kteří jsou v blažené boží blízkosti v [[nebe (JKI-K)|nebi]] nebo (pouze podle římkat. učení) čekají na vstup do nebe v [[očistec (JKI-K)|očistci]].
+<span id="entry">peklo</span> Sídlo [[ďábel (JKI-K)|ďábla]] a padlých [[anděl (JKI-K)|andělů]], místo posmrtného trestu těch, kteří zemřeli bez [[pokání (JKI-K)|pokání]] nad svými [[hřích (JKI-K)|hříchy]]. Rané křesťanství, které navázalo na raně žid. pojem [[gehenna (JKI-J)|gehenna]], si představovalo p. jako ohnivou doménu ďábla a místo věčného prokletí pro ty, kteří žili život v hříchu, a tím zapřeli [[Bůh (JKI-K)|Boha]]. Podle středověké [[scholastika (JKI-K)|scholastiky]] podstupují v p. [[duše (JKI-K)|duše]] zemřelých dvojí trest – vnitřní utrpení věčného odloučení od Boha (poena damni) a vnější utrpení tradičně spojované s představou pekelného ohně (poena sensus). Novověká [[teologie (JKI-K)|teologie]] zpravidla opouští lit. obraz ohnivého p., který křesťanství převzalo z raně žid. [[apokalypsa (JKI-K)|apokalyps]], a spíše se přiklání k pojetí p. jako stavu posmrtné separace od spravedlivých, kteří jsou v blažené boží blízkosti v [[nebe (JKI-K)|nebi]] nebo (pouze podle římkat. učení) čekají na vstup do nebe v [[očistec (JKI-K)|očistci]].
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[gehenna (JKI-J)|gehenna (JKI-J)]], [[še’ol (JKI-J)|še´ol (JKI-J)]], [[peklo (JKI-I)|peklo (JKI-I)]]
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[gehenna (JKI-J)|gehenna]], [[še’ol (JKI-J)|še´ol]], [[peklo (JKI-I)|peklo]]
 ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />