svátosti (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>JD
m (oprava odkazů)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">svátosti</span> (lat. sacramenta) Liturg. úkony, které věřícím údajně zprostředkovávají boží [[milost (JKI-K)|milost]]. Podle [[Augustinus Aurelius (JKI-K)|Augustina]] jsou s. „viditelné znaky neviditelné milosti“ nebo „znaky posvátných věcí“. V římkat. církvi na základě dělení [[Petr Lombardský (JKI-K)|Petra Lombardského]] a [[Tomáš Akvinský (JKI-K)|Tomáše Akvinského]] rozeznáváme sedm s., které byly potvrzeny [[tridentský koncil (JKI-K)|tridentským koncilem]] (1545-1563): [[křest (JKI-K)|křest]], [[biřmování (JKI-K)|biřmování]], [[eucharistie (JKI-K)|eucharistie]] (svátost oltářní), [[pokání (JKI-K)|pokání]], [[pomazání nemocných (JKI-K)|pomazání nemocných]], [[kněžství (JKI-K)|kněžství]] a [[manželství (JKI-K)|manželství]]. Sedm s. pokládá tridentský koncil za instituci ustavenou Kristem. Přesto se vedou o ně mezi teology spory, které se dotýkají zejm. s. biřmování, pomazání nemocných a manželství. Největšího významu požívají s. křtu a eucharistie, protože jsou doloženy už v [[evangelium (JKI-K)|evangeliu]] (Mt 28,19; 26,26-29); uznávají je i protest. církve ([[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]]; výjimkou jsou mj. [[kvakeři (JKI-K)|kvakeři]] a [[Armáda spásy (JKI-K)|Armáda spásy]], které s. zcela zavrhují). V pravoslaví se s. tradičně označují pojmem [[tajina (JKI-K)|tajina]].
+
<span id="entry">svátosti</span> (lat. sacramenta) Liturg. úkony, které věřícím údajně zprostředkovávají boží [[milost (JKI-K)|milost]]. Podle [[Augustinus Aurelius (JKI-K)|Augustina]] jsou s. „viditelné znaky neviditelné milosti“ nebo „znaky posvátných věcí“. V římkat. církvi na základě dělení [[Petr Lombardský (JKI-K)|Petra Lombardského]] a [[Tomáš Akvinský (JKI-K)|Tomáše Akvinského]] rozeznáváme sedm s., které byly potvrzeny [[tridentský koncil (JKI-K)|tridentským koncilem]] (1545-1563): [[křest (JKI-K)|křest]], [[biřmování (JKI-K)|biřmování]], [[eucharistie (JKI-K)|eucharistie]] (svátost oltářní), [[pokání (JKI-K)|pokání]], [[pomazání nemocných (JKI-K)|pomazání nemocných]], [[kněz (JKI-K)|kněžství]] a [[manželství (JKI-K)|manželství]]. Sedm s. pokládá tridentský koncil za instituci ustavenou Kristem. Přesto se vedou o ně mezi teology spory, které se dotýkají zejm. s. biřmování, pomazání nemocných a manželství. Největšího významu požívají s. křtu a eucharistie, protože jsou doloženy už v [[evangelium (JKI-K)|evangeliu]] (Mt 28,19; 26,26-29); uznávají je i protest. církve ([[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]]; výjimkou jsou mj. [[kvakeři (JKI-K)|kvakeři]] a [[Armáda spásy (JKI-K)|Armáda spásy]], které s. zcela zavrhují). V pravoslaví se s. tradičně označují pojmem [[tajina (JKI-K)|tajina]].
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />

Verze z 7. 11. 2021, 13:00

svátosti (lat. sacramenta) Liturg. úkony, které věřícím údajně zprostředkovávají boží milost. Podle Augustina jsou s. „viditelné znaky neviditelné milosti“ nebo „znaky posvátných věcí“. V římkat. církvi na základě dělení Petra Lombardského a Tomáše Akvinského rozeznáváme sedm s., které byly potvrzeny tridentským koncilem (1545-1563): křest, biřmování, eucharistie (svátost oltářní), pokání, pomazání nemocných, kněžství a manželství. Sedm s. pokládá tridentský koncil za instituci ustavenou Kristem. Přesto se vedou o ně mezi teology spory, které se dotýkají zejm. s. biřmování, pomazání nemocných a manželství. Největšího významu požívají s. křtu a eucharistie, protože jsou doloženy už v evangeliu (Mt 28,19; 26,26-29); uznávají je i protest. církve (protestantismus; výjimkou jsou mj. kvakeři a Armáda spásy, které s. zcela zavrhují). V pravoslaví se s. tradičně označují pojmem tajina.

Pavel Spunar