kalendář (JKI-J): Porovnání verzí
imported>JD m (oprava odkazů) |
imported>JD (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">kalendář</span> Dnes platný žid. kalendář (nezměněný asi od 10. stol.) má lunisolární charakter, tzn. že měsíce jsou počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Den začíná večer a má 24 hodin. Dny týdne jsou označovány prvními šesti písmeny hebr. abecedy, sedmý den se nazývá [[šabat (JKI-J)|šabat]]. Rok má 12 měsíců s 29 nebo 30 dny. Jejich názvy jsou převzaty z babylónštiny: [[tišri (JKI-J)|tišri]], [[marchešvan (JKI-J)|(mar)chešvan]], [[kislev (JKI-J)|kislev]], [[tevet (JKI-J)|tevet]], [[švat (JKI-J)|švat]], [[adar (JKI-J)|adar]], [[nisan (JKI-J)|nisan]], [[ijar (JKI-J)|ijar]], [[sivan (JKI-J)|sivan]], [[tamuz (JKI-J)|tamuz]], [[av (JKI-J)|av]], [[elul (JKI-J)|elul]]. Roky se rozlišují neúplné, pravidelné a nepravidelné běžné (obyčejně s 353, případně 354 nebo s 355 dny) a přestupné (s 383, případně 384 a 385 dny). Žid. éra začíná „po stvoření světa“ (7. 10. 3761 př.n.l.). Nový rok ([[Roš ha-šana (JKI-J)|Roš ha-šana]]) připadá na 1. a 2. tišri (září/říjen). |
<span id="entry">kalendář</span> Dnes platný žid. kalendář (nezměněný asi od 10. stol.) má lunisolární charakter, tzn. že měsíce jsou počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Den začíná večer a má 24 hodin. Dny týdne jsou označovány prvními šesti písmeny hebr. abecedy, sedmý den se nazývá [[šabat (JKI-J)|šabat]]. Rok má 12 měsíců s 29 nebo 30 dny. Jejich názvy jsou převzaty z babylónštiny: [[tišri (JKI-J)|tišri]], [[marchešvan (JKI-J)|(mar)chešvan]], [[kislev (JKI-J)|kislev]], [[tevet (JKI-J)|tevet]], [[švat (JKI-J)|švat]], [[adar (JKI-J)|adar]], [[nisan (JKI-J)|nisan]], [[ijar (JKI-J)|ijar]], [[sivan (JKI-J)|sivan]], [[tamuz (JKI-J)|tamuz]], [[av (JKI-J)|av]], [[elul (JKI-J)|elul]]. Roky se rozlišují neúplné, pravidelné a nepravidelné běžné (obyčejně s 353, případně 354 nebo s 355 dny) a přestupné (s 383, případně 384 a 385 dny). Žid. éra začíná „po stvoření světa“ (7. 10. 3761 př.n.l.). Nový rok ([[Roš ha-šana (JKI-J)|Roš ha-šana]]) připadá na 1. a 2. tišri (září/říjen). |
||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[kalendář (JKI-K)|kalendář |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[kalendář (JKI-K)|kalendář]], [[kalendář (JKI-I)|kalendář]] |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 23. 11. 2021, 01:20
kalendář Dnes platný žid. kalendář (nezměněný asi od 10. stol.) má lunisolární charakter, tzn. že měsíce jsou počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Den začíná večer a má 24 hodin. Dny týdne jsou označovány prvními šesti písmeny hebr. abecedy, sedmý den se nazývá šabat. Rok má 12 měsíců s 29 nebo 30 dny. Jejich názvy jsou převzaty z babylónštiny: tišri, (mar)chešvan, kislev, tevet, švat, adar, nisan, ijar, sivan, tamuz, av, elul. Roky se rozlišují neúplné, pravidelné a nepravidelné běžné (obyčejně s 353, případně 354 nebo s 355 dny) a přestupné (s 383, případně 384 a 385 dny). Žid. éra začíná „po stvoření světa“ (7. 10. 3761 př.n.l.). Nový rok (Roš ha-šana) připadá na 1. a 2. tišri (září/říjen).