nebe (JKI-K): Porovnání verzí
imported>JD m (oprava odkazů) |
imported>JD (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">nebe</span> Místo, kde dlí [[Bůh (JKI-K)|Bůh]] a [[anděl (JKI-K)|andělé]] a s nimi po své [[smrt (JKI-K)|smrti]] všichni spravedliví. Kř. pojetí n. navázalo na raný [[judaismus (JKI-J)|judaismus |
+ | <span id="entry">nebe</span> Místo, kde dlí [[Bůh (JKI-K)|Bůh]] a [[anděl (JKI-K)|andělé]] a s nimi po své [[smrt (JKI-K)|smrti]] všichni spravedliví. Kř. pojetí n. navázalo na raný [[judaismus (JKI-J)|judaismus]], kde se pův. představa výlučného sídla Hospodina a andělů, kam člověk přichází jen výjimečně ([[Henoch (JKI-J)|Henoch]], [[Elijáš (JKI-J)|Elijáš]]), posunula k vizi n. jako konečného cíle spravedlivých, kteří budou vzkříšeni k životu s Bohem. V návaznosti na toto přesvědčení pojalo křesťanství n. jako místo, kde po smrti tráví v dokonalé blaženosti svůj [[věčné světlo (JKI-K)|věčný život]] s Kristem všichni jeho praví vyznavači. Podle římkat. učení do n. přijdou [[duše (JKI-K)|duše]] těch, kteří zemřeli ve stavu [[milost (JKI-K)|milosti]] a byli popř. provedeni [[očistec (JKI-K)|očistcem]]. Duše dosahují v n. stavu blaženosti, avšak čekají ještě na konečné [[vzkříšení (JKI-K)|vzkříšení]], které umožní jejich opětné spojení s [[tělo (JKI-K)|tělem]]. Novější teol. interpretace opouštějí prostorovost pův. představy n. jako sféry Boha protikladné zemi, sféře člověka, a [[peklo (JKI-K)|peklu]] (podsvětí), sféře [[ďábel (JKI-K)|ďábla]]. N. chápou spíše jako stav blaženosti, zákl. kvalitu věčného života s Kristem. |
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[nebe (JKI-J)|nebe |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[nebe (JKI-J)|nebe]], [[nebe (JKI-I)|nebe]] |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 23. 11. 2021, 01:20
nebe Místo, kde dlí Bůh a andělé a s nimi po své smrti všichni spravedliví. Kř. pojetí n. navázalo na raný judaismus, kde se pův. představa výlučného sídla Hospodina a andělů, kam člověk přichází jen výjimečně (Henoch, Elijáš), posunula k vizi n. jako konečného cíle spravedlivých, kteří budou vzkříšeni k životu s Bohem. V návaznosti na toto přesvědčení pojalo křesťanství n. jako místo, kde po smrti tráví v dokonalé blaženosti svůj věčný život s Kristem všichni jeho praví vyznavači. Podle římkat. učení do n. přijdou duše těch, kteří zemřeli ve stavu milosti a byli popř. provedeni očistcem. Duše dosahují v n. stavu blaženosti, avšak čekají ještě na konečné vzkříšení, které umožní jejich opětné spojení s tělem. Novější teol. interpretace opouštějí prostorovost pův. představy n. jako sféry Boha protikladné zemi, sféře člověka, a peklu (podsvětí), sféře ďábla. N. chápou spíše jako stav blaženosti, zákl. kvalitu věčného života s Kristem.