golem (JKI-J): Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">golem</span> (hebr. beztvará hmota; srov. Ž 139,16) Od 12. stol. se tímto termínem označuje umělá lidská bytost oživovaná pomocí magických rituálů. Intenzivně se golemovské legendy rozvíjely od 15. stol. V golemovské tradici lze sledovat proud, který se utvářel kolem chelmského rabína Elijahu Ba’al Šema, a proud kolem pražského [[Jehuda Liva ben Becalel (JKI-J)|Jehudy Livy ben Becalela]]. Zatímco v polských žid. legendách chránil g. Židy před nepřáteli, je v pražské legendě důležitý motiv konfliktu mezi g. a jeho tvůrcem. Motiv g. pronikl i do literatury (Gustav Meyrink, Egon Erwin Kisch, Elie Wiesel). |
+ | <span id="entry">golem</span> (hebr. beztvará hmota; srov. Ž 139, 16) Od 12. stol. se tímto termínem označuje umělá lidská bytost oživovaná pomocí magických rituálů. Intenzivně se golemovské legendy rozvíjely od 15. stol. V golemovské tradici lze sledovat proud, který se utvářel kolem chelmského rabína Elijahu Ba’al Šema, a proud kolem pražského [[Jehuda Liva ben Becalel (JKI-J)|Jehudy Livy ben Becalela]]. Zatímco v polských žid. legendách chránil g. Židy před nepřáteli, je v pražské legendě důležitý motiv konfliktu mezi g. a jeho tvůrcem. Motiv g. pronikl i do literatury (Gustav Meyrink, Egon Erwin Kisch, Elie Wiesel). |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 24. 11. 2021, 13:22
golem (hebr. beztvará hmota; srov. Ž 139, 16) Od 12. stol. se tímto termínem označuje umělá lidská bytost oživovaná pomocí magických rituálů. Intenzivně se golemovské legendy rozvíjely od 15. stol. V golemovské tradici lze sledovat proud, který se utvářel kolem chelmského rabína Elijahu Ba’al Šema, a proud kolem pražského Jehudy Livy ben Becalela. Zatímco v polských žid. legendách chránil g. Židy před nepřáteli, je v pražské legendě důležitý motiv konfliktu mezi g. a jeho tvůrcem. Motiv g. pronikl i do literatury (Gustav Meyrink, Egon Erwin Kisch, Elie Wiesel).