duše (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<span class="section_title">Viz též:</span> [[duše (JKI-J)|duše (JKI-J)]], [[duše (JKI-I)|duše (JKI-I)]] |
<span class="section_title">Viz též:</span> [[duše (JKI-J)|duše (JKI-J)]], [[duše (JKI-I)|duše (JKI-I)]] |
||
| + | |||
| + | Význam pojmu v buddhismu viz [[duše|duše (Buddh)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 16. 10. 2024, 19:01
duše (řec. psýché, lat. anima) Duch. princip člověka tvořící spolu s tělem jeho jednotu. Kř. pojetí d. bylo plně formulováno až ve středověku pod vlivem řec. filosofie pojímající člověka v dichotomii d. a těla. Podle Tomáše Akvinského je d. individuální spirituální substancí, aristotelskou „formou“ těla. Může se tělu vzdálit a existovat odděleně, jak se to děje po smrti; oddělení od těla však není chápáno absolutně, neboť v protikladu k andělům byla d. stvořena pro tělo a tvoří s ním jednotu člověka. Ve středověku bylo tomistické pojetí d. téměř všeobecně přijímáno, teprve novověké chápání d. se rozdělilo na dva zákl. proudy: tradicionismus, vycházející z přesvědčení, že d. je předávána z rodičů na děti, a kreacionismus, zastávající názor, že Bůh tvoří d. individuálně pro každého člověka. Zatímco luterství i kalvinismus se přiklonily spíše k tradicionismu, katolicismus setrval u kreacionistického pojetí.
Viz též: duše (JKI-J), duše (JKI-I)
Význam pojmu v buddhismu viz duše (Buddh)