smrti (Buddh)

smrti [smṛti], pál. sati – sebeupamatování, introspekce, bedlivost. Je to sedmá součást ušlechtilé osmidílné stezky (san. árjáštángamárga, arijatthangikamagga), první ze sedmi stupňů procitnutí (san. bódhjanga, pál. bodždžhanga) a třetí ze sil (bala), jakož i jedna z pěti schopností (indrija). Znamená to uvědomovat si stále a přesně všechnu svou činnost a bytí včetně samovolných procesů, jako např. dýchání, chůze, usínání ap. K posílení bedlivosti je vhodné „cvičení čtyř bedlivostí“ (san. smrtjupasthána, pál. satipatthána). Soustředěné sebeovládání, upamatování se, vyžaduje uvědomělou snahu (san. pradhána, sanjakpradhána, pál. padhána, sammappadhána) o čtyřech stupních. Buddhův výklad na tento námět je v Trojím koši uveden na několika místech. „Nuže, mnichové, mnich pojme záměr (čhanda), snaží se, napře úsilí (san. vírja, pál. virija), zaměří a posílí mysl (čitta), aby se neobjevily hříšné (pápaka), neblahé (san. akušala, pál. akusala) jevy, jež se zatím neobjevily. Pojme záměr, snaží se, napře úsilí, zaměří a posílí mysl, aby pominuly hříšné, neblahé jevy, jež už se objevily. Pojme záměr, snaží se, napře úsilí, zaměří a posílí mysl, aby se objevily blahé (san. kušala, pál. kusala) jevy, jež se zatím neobjevily. Pojme záměr, snaží se, napře úsilí, zaměří a posílí mysl, aby setrvaly, nepomíjely, množily se, šířily se, rozvíjely se a zdokonalovaly blahé jevy, jež se už objevily.“ Smrti znamená též paměť svých dřívějších životů, k níž přivádí desatero sil (san. dašabala, pál. dasabala).

Viz též: paňčabala, upasthána

Význam pojmu v hinduismu viz smrti

Vladimír Miltner