šraddhá (Hind)

šraddhá [śraddhā] – víra. V kontextu hinduismu, který nevyžaduje víru v dogmata a dovoluje velikou šíři a značnou mnohost úrovní v interpretaci svých písem, nauk a symbolů, jakož i v použití prostředků k dosažení cíle vysvobození, je víra v určité výseky této mnohotvárné soustavy otázkou zděděné rodinné tradice nebo osobní volby. Dovoluje volbu místa a způsobu bohoslužby i formy uctívaného božstva (srovn. ištadévatá), ale také úplné odmítnutí vnějších forem náboženské praxe. Nejvýrazněji se požadavek víry uplatňuje v jedincově vztahu k osobnímu a často i ášramovému guruovi, který může požadovat naprostou poslušnost bez výhrad a bez otázek, není to však všeobecný zjev. Častější je požadavek jistého stupně důvěry v předkládanou nauku a metodiku a důraz na důslednost v praxi. Správnost vedení si má žák časem ověřit sám srovnáním s texty a vlastní zkušeností.

Karel Werner

Význam pojmu v buddhismu viz šraddhá (Buddh)