Tisíc a jedna noc (Islam)

Tisíc a jedna noc – proslulý klenot světové literatury. Kniha Tisíce a jedné noci představuje jeden z největších skvostů klasického arabského písemnictví, a přestože tato encyklopedie nezahrnuje literární díla, Tisíc a jednu noc jakožto stěžejní a zcela nedocenitelný pramen k poznání středověké muslimské religiozitiy zde nemůžeme opomenout. Tento mimořádně rozsáhlý titul (který je modelovým příkladem tzv. rámcové skladby vyprávění) prošel dlouhým a složitým vývojem. Nejstarší část sbírky pochází z indického prostředí. Jedná se především o rámcový příbeh celé sbírky, vyprávějící o moudré dívce Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi, a také o několik dalších pohádek a bajek. Za vlády dynastie Sásánovců (224–651) se toto vyprávění dostalo do Persie a zde bylo obohaceno o další příběhy (indický a perský originál se však nedochoval). Do arabštiny byla sbírka poprvé převedena koncem 7. stol., když si Arabové podrobili Írán. V 7–13. stol. byla sbírka Araby podstatně rozšířena. Tehdy vznikly celé cykly nových vyprávění o ʻabbásovských chalífech, zejména o Hárúnovi ar-Rašídovi, množství milostných a cestopisných příběhů i desítky krátkých anekdot. Do sbírky byly převzaty též zbytky starých mezopotámskych mýtů, ale i řecké, byzantské i židovské náměty. Velký inspirační zdroj představovala také klasická arabská próza a dějepisná literatura, cestopisy a sbírky poučných a mravoličných příběhů (adab). Později se sbírka dostala do egyptské Káhiry, kde byla dále rozšiřována. Svou nynější podobu pak získala až v 18. stol.

Dále k tématu

• Oliverius, Jaroslav. Svět klasické arabské literatury. Brno: Atlantis, 1995;
• Lane, Edward William. Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905;
• Tauer, Felix, překl. Tisíc a jedna noc. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů)

Bronislav Ostřanský