duch (JKI-I)

duch (arab. rúh) Často, avšak vágně užívaný pojem, který jednoznačně nevymezuje ani exegetická literatura (exegeze), právní věda či teologie. V koránu je d. použit na řadě míst ve vztahu k Ježíši (JKI-K) jako „duch boží“ (rúhu´lláh – 4:169, 21:91) a nepřímo k Adamovi (32:8, 25:29, 38:72), kde se hovoří o tom, že Bůh vdechl svého d. do Adama. D. se rovněž vztahuje k andělu Džibrílovi prostřednictvím výtazu „spolehlivý duch“ (ar-rúh al-amín – 26-93). Na třech místech v koránu se vyskytuje spojení „duch svatý“ nebo „duch svatosti“ (rúh al-kuds – 2:61, 3:234, 5:109); někteří ulamá ho vztahují rovněž k andělu Džibrílovi, zatímco jiní k „duchu Ježíšovu“ a další ho vysvětlují jako „evangelium Ježíšovo“ (indžílu sajjidná Ísá). Poslední interpretace ho vykládá jako „nejvelebnější jméno boží“ (al-ism al a´zam).

Viz též: duch (JKI-J), duch (JKI-K)

Miloš Mendel