Boublík Vladimír: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz a teolog. Po únorovém převratu 1948 byl obviněn z protistátní činnosti a strávil dva roky ve vězení, po propuštění pracoval jako dělník v plzeňské Škodovce. V roce 1952 uprchl přes Východní Německo do Západního Berlína a následně do Říma, kde se stal alumnem Nepomucena. Na kněze byl vysvěcen v roce 1955 v lateránské bazilice. V roce 1959 získal doktorát z teologie a začal vyučovat fundamentální teologii na Papežské lateránské univerzitě, kde se později stal i děkanem teologické fakulty. Zaměřoval se na křesťanskou antropologii, teologii dějin spásy a vztah k mimokřesťanským náboženstvím. Kriticky se stavěl k některým moderním teologickým směrům, zejména k dílu Pierra Teilharda de Chardin. Je autorem knih ''Boží lid'' (1967), ''Setkání s Ježíšem'' (1970), ''Člověk očekává Krista'' (1997), ''Teologická antropologie'' (2001), ''Teologie dějin spásy'' (2002), ''Teologie mimokřesťanských náboženství'' (2000), ''Duchovní deník'' (2010), ''Broučku a cvoku přenáramný…''(2022). |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz a teolog. Po únorovém převratu 1948 byl obviněn z protistátní činnosti a strávil dva roky ve vězení, po propuštění pracoval jako dělník v plzeňské Škodovce. V roce 1952 uprchl přes Východní Německo do Západního Berlína a následně do Říma, kde se stal alumnem Nepomucena. Na kněze byl vysvěcen v roce 1955 v lateránské bazilice. V roce 1959 získal doktorát z teologie a začal vyučovat fundamentální teologii na Papežské lateránské univerzitě, kde se později stal i děkanem teologické fakulty. Zaměřoval se na křesťanskou antropologii, teologii dějin spásy a vztah k mimokřesťanským náboženstvím. Kriticky se stavěl k některým moderním teologickým směrům, zejména k dílu Pierra Teilharda de Chardin. Je autorem knih ''Boží lid'' (1967), ''Setkání s Ježíšem'' (1970), ''Člověk očekává Krista'' (1997), ''Teologická antropologie'' (2001), ''Teologie dějin spásy'' (2002), ''Teologie mimokřesťanských náboženství'' (2000), ''Duchovní deník'' (2010), ''Broučku a cvoku přenáramný…''(2022). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:51
Boublík Vladimír
v Mokrosukách (okr. Klatovy)
v Klatovech
Římskokatolický kněz a teolog. Po únorovém převratu 1948 byl obviněn z protistátní činnosti a strávil dva roky ve vězení, po propuštění pracoval jako dělník v plzeňské Škodovce. V roce 1952 uprchl přes Východní Německo do Západního Berlína a následně do Říma, kde se stal alumnem Nepomucena. Na kněze byl vysvěcen v roce 1955 v lateránské bazilice. V roce 1959 získal doktorát z teologie a začal vyučovat fundamentální teologii na Papežské lateránské univerzitě, kde se později stal i děkanem teologické fakulty. Zaměřoval se na křesťanskou antropologii, teologii dějin spásy a vztah k mimokřesťanským náboženstvím. Kriticky se stavěl k některým moderním teologickým směrům, zejména k dílu Pierra Teilharda de Chardin. Je autorem knih Boží lid (1967), Setkání s Ježíšem (1970), Člověk očekává Krista (1997), Teologická antropologie (2001), Teologie dějin spásy (2002), Teologie mimokřesťanských náboženství (2000), Duchovní deník (2010), Broučku a cvoku přenáramný…(2022).