Dokulil Jan: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
Řádek 6: Řádek 6:
 
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, básník. Po maturitě na gymnáziu v Třebíči (1929) studoval krátce češtinu a angličtinu na Filosofické fakultě UK v Praze, poté teologii v Brně (1930–35). Na kněze byl vysvěcen v roce 1935, působil jako kaplan v Protivanově, Třebíči a Měříně, od roku 1937 jako kooperátor, později farář v Uhřínově u Velkého Meziříčí. Za druhé světové války se aktivně zapojil do odboje: ukrýval židovské rodiny, příbuzné parašutisty Jana Kubiše a manželku generála Ludvíka Svobody. Po únoru 1948 byl označen za nepřátelského kněze. V červenci 1950 unikl zatčení a sedm let se skrýval u farníků na Vysočině. V roce 1957 byl zatčen a odsouzen na 12 let vězení za údajnou velezradu. Vězněn byl ve Valdicích, Leopoldově a na Mírově. V roce 1965 byl propuštěn ze zdravotních důvodů, v roce 1967 rehabilitován. Od roku 1968 působil jako administrátor farnosti ve Svitávce. Jeho literární tvorba je spojena s katolickým okruhem revue ''Akord''. Debutoval sbírkou ''Křížové dni'' (1935), následovaly sbírky ''Tvým slovem'' (1937), ''Lidský živote'' (1940), ''Tváří v tvář'' (1947). Po roce 1989 vyšly posmrtně ''Verše z pozůstalosti'' (1994) a ''Loučení'' (1995). Překládal duchovní poezii z latiny, němčiny a angličtiny.
 
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, básník. Po maturitě na gymnáziu v Třebíči (1929) studoval krátce češtinu a angličtinu na Filosofické fakultě UK v Praze, poté teologii v Brně (1930–35). Na kněze byl vysvěcen v roce 1935, působil jako kaplan v Protivanově, Třebíči a Měříně, od roku 1937 jako kooperátor, později farář v Uhřínově u Velkého Meziříčí. Za druhé světové války se aktivně zapojil do odboje: ukrýval židovské rodiny, příbuzné parašutisty Jana Kubiše a manželku generála Ludvíka Svobody. Po únoru 1948 byl označen za nepřátelského kněze. V červenci 1950 unikl zatčení a sedm let se skrýval u farníků na Vysočině. V roce 1957 byl zatčen a odsouzen na 12 let vězení za údajnou velezradu. Vězněn byl ve Valdicích, Leopoldově a na Mírově. V roce 1965 byl propuštěn ze zdravotních důvodů, v roce 1967 rehabilitován. Od roku 1968 působil jako administrátor farnosti ve Svitávce. Jeho literární tvorba je spojena s katolickým okruhem revue ''Akord''. Debutoval sbírkou ''Křížové dni'' (1935), následovaly sbírky ''Tvým slovem'' (1937), ''Lidský živote'' (1940), ''Tváří v tvář'' (1947). Po roce 1989 vyšly posmrtně ''Verše z pozůstalosti'' (1994) a ''Loučení'' (1995). Překládal duchovní poezii z latiny, němčiny a angličtiny.
   
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
   
 
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
 
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

Verze z 13. 10. 2025, 19:51

Dokulil Jan


v Mastníku (okr. Třebíč)
ve Svitávce (okr. Blansko)

Římskokatolický kněz, básník. Po maturitě na gymnáziu v Třebíči (1929) studoval krátce češtinu a angličtinu na Filosofické fakultě UK v Praze, poté teologii v Brně (1930–35). Na kněze byl vysvěcen v roce 1935, působil jako kaplan v Protivanově, Třebíči a Měříně, od roku 1937 jako kooperátor, později farář v Uhřínově u Velkého Meziříčí. Za druhé světové války se aktivně zapojil do odboje: ukrýval židovské rodiny, příbuzné parašutisty Jana Kubiše a manželku generála Ludvíka Svobody. Po únoru 1948 byl označen za nepřátelského kněze. V červenci 1950 unikl zatčení a sedm let se skrýval u farníků na Vysočině. V roce 1957 byl zatčen a odsouzen na 12 let vězení za údajnou velezradu. Vězněn byl ve Valdicích, Leopoldově a na Mírově. V roce 1965 byl propuštěn ze zdravotních důvodů, v roce 1967 rehabilitován. Od roku 1968 působil jako administrátor farnosti ve Svitávce. Jeho literární tvorba je spojena s katolickým okruhem revue Akord. Debutoval sbírkou Křížové dni (1935), následovaly sbírky Tvým slovem (1937), Lidský živote (1940), Tváří v tvář (1947). Po roce 1989 vyšly posmrtně Verše z pozůstalosti (1994) a Loučení (1995). Překládal duchovní poezii z latiny, němčiny a angličtiny.

Rostislav Gramskopf