Hřebík Josef: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, biblista. Absolvoval gymnázium v rodišti (maturita 1975), poté studoval na Jazykové škole v Praze. V letech 1976–81 studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen roku 1981. Pastoračně působil v několika farnostech pražské arcidiecéze (Kolín, Mníšek pod Brdy, Praha-Strahov, Hostivice) a jako výpomocný duchovní v Kladně-Rozdělově. Od roku 1990 vyučuje Starý zákon, působil jako odborný asistent a později vedoucí Katedry biblických věd (1997–2010) na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 2000 obhájil disertační práci ''Lest cestou k požehnání?'' (Th.D.). V letech 1992–96 studoval na Papežském biblickém institutu v Římě (S.S.L.), roku 2001 absolvoval stáž v Trentu. Mezi lety 2001–19 byl členem Catholic Biblical Association of America a korespondentem ''Old Testament Abstracts''. Habilitoval se na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého prací o radosti ve Starém zákoně (2008). Ve spolupráci s [[Brož Jaroslav|Jaroslavem Brožem]] přeložil řadu dokumentů Papežské biblické komise, např. ''Výklad Bible v církvi'' (1996), ''Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli'' (2004). V roce 2006 byl jmenován sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých. Podílí se na vzniku Českého liturgického překladu Písma svatého, v jehož přípravné fázi vyšly dva svazky opatřené výkladovými poznámkami: ''Pentateuch'' (2006) a ''Izaiáš'' (2018). K významným studiím patří ''La vita donata, persa e restituita. Analisi narrativa di 2 Re 4,8–37'' (1998), ''Bůh jako subjekt radosti ve Starém zákoně'' (2003) a ''Polarita radosti a bolesti ve Starém zákoně'' (2004). |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, biblista. Absolvoval gymnázium v rodišti (maturita 1975), poté studoval na Jazykové škole v Praze. V letech 1976–81 studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen roku 1981. Pastoračně působil v několika farnostech pražské arcidiecéze (Kolín, Mníšek pod Brdy, Praha-Strahov, Hostivice) a jako výpomocný duchovní v Kladně-Rozdělově. Od roku 1990 vyučuje Starý zákon, působil jako odborný asistent a později vedoucí Katedry biblických věd (1997–2010) na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 2000 obhájil disertační práci ''Lest cestou k požehnání?'' (Th.D.). V letech 1992–96 studoval na Papežském biblickém institutu v Římě (S.S.L.), roku 2001 absolvoval stáž v Trentu. Mezi lety 2001–19 byl členem Catholic Biblical Association of America a korespondentem ''Old Testament Abstracts''. Habilitoval se na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého prací o radosti ve Starém zákoně (2008). Ve spolupráci s [[Brož Jaroslav|Jaroslavem Brožem]] přeložil řadu dokumentů Papežské biblické komise, např. ''Výklad Bible v církvi'' (1996), ''Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli'' (2004). V roce 2006 byl jmenován sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých. Podílí se na vzniku Českého liturgického překladu Písma svatého, v jehož přípravné fázi vyšly dva svazky opatřené výkladovými poznámkami: ''Pentateuch'' (2006) a ''Izaiáš'' (2018). K významným studiím patří ''La vita donata, persa e restituita. Analisi narrativa di 2 Re 4,8–37'' (1998), ''Bůh jako subjekt radosti ve Starém zákoně'' (2003) a ''Polarita radosti a bolesti ve Starém zákoně'' (2004). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:51
Hřebík Josef
v Kladně
Římskokatolický kněz, biblista. Absolvoval gymnázium v rodišti (maturita 1975), poté studoval na Jazykové škole v Praze. V letech 1976–81 studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen roku 1981. Pastoračně působil v několika farnostech pražské arcidiecéze (Kolín, Mníšek pod Brdy, Praha-Strahov, Hostivice) a jako výpomocný duchovní v Kladně-Rozdělově. Od roku 1990 vyučuje Starý zákon, působil jako odborný asistent a později vedoucí Katedry biblických věd (1997–2010) na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 2000 obhájil disertační práci Lest cestou k požehnání? (Th.D.). V letech 1992–96 studoval na Papežském biblickém institutu v Římě (S.S.L.), roku 2001 absolvoval stáž v Trentu. Mezi lety 2001–19 byl členem Catholic Biblical Association of America a korespondentem Old Testament Abstracts. Habilitoval se na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého prací o radosti ve Starém zákoně (2008). Ve spolupráci s Jaroslavem Brožem přeložil řadu dokumentů Papežské biblické komise, např. Výklad Bible v církvi (1996), Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli (2004). V roce 2006 byl jmenován sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých. Podílí se na vzniku Českého liturgického překladu Písma svatého, v jehož přípravné fázi vyšly dva svazky opatřené výkladovými poznámkami: Pentateuch (2006) a Izaiáš (2018). K významným studiím patří La vita donata, persa e restituita. Analisi narrativa di 2 Re 4,8–37 (1998), Bůh jako subjekt radosti ve Starém zákoně (2003) a Polarita radosti a bolesti ve Starém zákoně (2004).