Kubíček Ladislav: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (MUDr. 1950), zároveň od roku 1948 externě studoval teologii. V roce 1959 byl propuštěn z lékařského povolání pro „nepřátelský poměr k lidově demokratickému zřízení“ a následně zatčen a odsouzen za náboženskou činnost. Po propuštění z vězení pracoval jako dělník a tajně dokončil teologické vzdělání. V roce 1967 přijal kněžské svěcení a o dva roky později získal státní souhlas k výkonu duchovenské služby. Působil v řadě farností severních a východních Čech (mj. Nymburk, Benešov nad Ploučnicí, Sloup v Čechách, Vysoké nad Jizerou, Frýdlant, Bohušovice nad Ohří), často byl překládán nebo omezován církevními tajemníky. Věnoval se pastoraci, zpovědnímu vedení i opravám kostelů. Roku 2000 byl jmenován sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly. Věnoval se i etickým otázkám v lékařství, zejména obhajobě svědomí mladých gynekologů, kteří odmítali vykonávat potraty. Byl brutálně zavražděn dvěma mladíky, kterým pomáhal a které osobně znal. Vražda vzbudila široký ohlas; litoměřický biskup [[Posád Pavel|Posád]] jej označil za mučedníka a roku 2011 bylo zahájeno sbírání dokumentů k jeho případnému blahořečení. Je autorem knih ''Velké tajemství – manželství jako umělecké dílo'' (1995), ''Život – největší umělecké dílo'' (1996), ''Vůle Boží – zbožná fráze?'' (2004), ''O svobodě'' (2004) a posmrtně vydaných výběrů z exercicií ''Zapaluji?'' (2006), ''Přitahuji?'' (2007) a ''Oslovuji?'' (2008), které sestavila [[Svatošová Marie|Marie Svatošová]]. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (MUDr. 1950), zároveň od roku 1948 externě studoval teologii. V roce 1959 byl propuštěn z lékařského povolání pro „nepřátelský poměr k lidově demokratickému zřízení“ a následně zatčen a odsouzen za náboženskou činnost. Po propuštění z vězení pracoval jako dělník a tajně dokončil teologické vzdělání. V roce 1967 přijal kněžské svěcení a o dva roky později získal státní souhlas k výkonu duchovenské služby. Působil v řadě farností severních a východních Čech (mj. Nymburk, Benešov nad Ploučnicí, Sloup v Čechách, Vysoké nad Jizerou, Frýdlant, Bohušovice nad Ohří), často byl překládán nebo omezován církevními tajemníky. Věnoval se pastoraci, zpovědnímu vedení i opravám kostelů. Roku 2000 byl jmenován sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly. Věnoval se i etickým otázkám v lékařství, zejména obhajobě svědomí mladých gynekologů, kteří odmítali vykonávat potraty. Byl brutálně zavražděn dvěma mladíky, kterým pomáhal a které osobně znal. Vražda vzbudila široký ohlas; litoměřický biskup [[Posád Pavel|Posád]] jej označil za mučedníka a roku 2011 bylo zahájeno sbírání dokumentů k jeho případnému blahořečení. Je autorem knih ''Velké tajemství – manželství jako umělecké dílo'' (1995), ''Život – největší umělecké dílo'' (1996), ''Vůle Boží – zbožná fráze?'' (2004), ''O svobodě'' (2004) a posmrtně vydaných výběrů z exercicií ''Zapaluji?'' (2006), ''Přitahuji?'' (2007) a ''Oslovuji?'' (2008), které sestavila [[Svatošová Marie|Marie Svatošová]]. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Kubíček Ladislav
v Rachově (dnes Ukrajina)
v Třebenicích (okr. Litoměřice)
Římskokatolický kněz. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (MUDr. 1950), zároveň od roku 1948 externě studoval teologii. V roce 1959 byl propuštěn z lékařského povolání pro „nepřátelský poměr k lidově demokratickému zřízení“ a následně zatčen a odsouzen za náboženskou činnost. Po propuštění z vězení pracoval jako dělník a tajně dokončil teologické vzdělání. V roce 1967 přijal kněžské svěcení a o dva roky později získal státní souhlas k výkonu duchovenské služby. Působil v řadě farností severních a východních Čech (mj. Nymburk, Benešov nad Ploučnicí, Sloup v Čechách, Vysoké nad Jizerou, Frýdlant, Bohušovice nad Ohří), často byl překládán nebo omezován církevními tajemníky. Věnoval se pastoraci, zpovědnímu vedení i opravám kostelů. Roku 2000 byl jmenován sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly. Věnoval se i etickým otázkám v lékařství, zejména obhajobě svědomí mladých gynekologů, kteří odmítali vykonávat potraty. Byl brutálně zavražděn dvěma mladíky, kterým pomáhal a které osobně znal. Vražda vzbudila široký ohlas; litoměřický biskup Posád jej označil za mučedníka a roku 2011 bylo zahájeno sbírání dokumentů k jeho případnému blahořečení. Je autorem knih Velké tajemství – manželství jako umělecké dílo (1995), Život – největší umělecké dílo (1996), Vůle Boží – zbožná fráze? (2004), O svobodě (2004) a posmrtně vydaných výběrů z exercicií Zapaluji? (2006), Přitahuji? (2007) a Oslovuji? (2008), které sestavila Marie Svatošová.