Opatrný Aleš: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz. Vystudoval strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze (Ing. 1968) a Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, v roce 1974 byl vysvěcen na kněze. V letech 1974–89 působil v pastoraci (Plzeň, Toužim), v roce 1990 nastoupil jako referent na pražské arcibiskupství (1991–94 vedoucí pastoračního střediska). Doktorské studium absolvoval na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci (ThD. 2002), následně začal učit pastorální teologii na Katolické teologické fakultě UK. Habilitoval v roce 2007. V roce 2009 se stal kanovníkem vyšehradské kapituly (2015–24 probošt), 2011 prelátem Jeho Svatosti (Mons.). Autor duchovní literatury a pastoračních příruček, mj. ''Život rozvedených v církvi'' (1994), ''Příprava na manželství'' (1994), ''Můžeme se ještě změnit?'' (1995), ''Credo'' (1995), ''Cesty k víře'' (1995), ''Stůl slova'' (1996), ''Pastorační situace u nás'' (1996), ''Úvahy k májovým pobožnostem'' (1997), ''Co dělá lidský život křesťanským'' (1997), ''Sekty jako pastorační problém i úkol'' (2000), ''Pastorační péče v sociální práci'' (2000), ''Příprava rodičů na křest dítěte'' (2001), ''Pastorace v postmoderní společnosti'' (2001), ''Malá příručka pastorační péče o nemocné'' (2003), ''Cesty pastorace v pluralitní společnosti'' (2006), ''Ve světle víry'' (2014), ''Jak potěšit zpovědníka'' (2014), ''Pastorace svátostí'' (2015), ''Otázky rodiny ve světě a v církvi'' (2017), ''O nesnázích v manželství'' (2019), ''Evangelizace a víra'' (2019), ''Pastorální teologie včera, dnes a zítra'' (2023), ''Jak dál po křtu dítěte'' (2025). |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz. Vystudoval strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze (Ing. 1968) a Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, v roce 1974 byl vysvěcen na kněze. V letech 1974–89 působil v pastoraci (Plzeň, Toužim), v roce 1990 nastoupil jako referent na pražské arcibiskupství (1991–94 vedoucí pastoračního střediska). Doktorské studium absolvoval na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci (ThD. 2002), následně začal učit pastorální teologii na Katolické teologické fakultě UK. Habilitoval v roce 2007. V roce 2009 se stal kanovníkem vyšehradské kapituly (2015–24 probošt), 2011 prelátem Jeho Svatosti (Mons.). Autor duchovní literatury a pastoračních příruček, mj. ''Život rozvedených v církvi'' (1994), ''Příprava na manželství'' (1994), ''Můžeme se ještě změnit?'' (1995), ''Credo'' (1995), ''Cesty k víře'' (1995), ''Stůl slova'' (1996), ''Pastorační situace u nás'' (1996), ''Úvahy k májovým pobožnostem'' (1997), ''Co dělá lidský život křesťanským'' (1997), ''Sekty jako pastorační problém i úkol'' (2000), ''Pastorační péče v sociální práci'' (2000), ''Příprava rodičů na křest dítěte'' (2001), ''Pastorace v postmoderní společnosti'' (2001), ''Malá příručka pastorační péče o nemocné'' (2003), ''Cesty pastorace v pluralitní společnosti'' (2006), ''Ve světle víry'' (2014), ''Jak potěšit zpovědníka'' (2014), ''Pastorace svátostí'' (2015), ''Otázky rodiny ve světě a v církvi'' (2017), ''O nesnázích v manželství'' (2019), ''Evangelizace a víra'' (2019), ''Pastorální teologie včera, dnes a zítra'' (2023), ''Jak dál po křtu dítěte'' (2025). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Opatrný Aleš
v Praze
Římskokatolický kněz. Vystudoval strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze (Ing. 1968) a Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, v roce 1974 byl vysvěcen na kněze. V letech 1974–89 působil v pastoraci (Plzeň, Toužim), v roce 1990 nastoupil jako referent na pražské arcibiskupství (1991–94 vedoucí pastoračního střediska). Doktorské studium absolvoval na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci (ThD. 2002), následně začal učit pastorální teologii na Katolické teologické fakultě UK. Habilitoval v roce 2007. V roce 2009 se stal kanovníkem vyšehradské kapituly (2015–24 probošt), 2011 prelátem Jeho Svatosti (Mons.). Autor duchovní literatury a pastoračních příruček, mj. Život rozvedených v církvi (1994), Příprava na manželství (1994), Můžeme se ještě změnit? (1995), Credo (1995), Cesty k víře (1995), Stůl slova (1996), Pastorační situace u nás (1996), Úvahy k májovým pobožnostem (1997), Co dělá lidský život křesťanským (1997), Sekty jako pastorační problém i úkol (2000), Pastorační péče v sociální práci (2000), Příprava rodičů na křest dítěte (2001), Pastorace v postmoderní společnosti (2001), Malá příručka pastorační péče o nemocné (2003), Cesty pastorace v pluralitní společnosti (2006), Ve světle víry (2014), Jak potěšit zpovědníka (2014), Pastorace svátostí (2015), Otázky rodiny ve světě a v církvi (2017), O nesnázích v manželství (2019), Evangelizace a víra (2019), Pastorální teologie včera, dnes a zítra (2023), Jak dál po křtu dítěte (2025).