Šipr Květoslav: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Lékař, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Po absolvování Lékařské fakulty v Brně (MUDr. 1958) krátce působil na interním oddělení nemocnice v Dačicích. Ještě téhož roku byl zatčen a odsouzen za „podvracení republiky“ pro svou činnost mezi brněnskou mládeží. Po propuštění téměř tři desítky let pracoval jako venkovský lékař v Dřevohosticích. V roce 1968 se spolupodílel na založení Díla koncilové obnovy i sdružení českých katolických lékařů. V roce 1983 založil první českou akademii třetího věku a podílel se na rozvoji univerzit třetího věku. Od roku 1988 působil ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a zároveň založil Ústav rodinného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Roku 1993 se habilitoval, v roce 1998 byl jmenován profesorem. Roku 2003 dokončil teologická studia na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde o dva roky později získal titul ThLic. Pedagogicky působil na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, na Cyrilometodějské teologické fakultě i Lékařské fakultě UP v Olomouci. Přednášel také na téměř desítce zahraničních univerzit a byl dlouholetým reprezentantem České republiky v Evropské akademii učitelů praktického lékařství. Věnoval se bioetice a otázkám spirituální dimenze člověka, dlouhodobě organizoval stejnojmenné kurzy v rámci Brněnské akademie třetího věku. Publikoval přes 130 odborných studií. Byl tajemníkem Rady pro bioetiku České biskupské konference, členem Papežské akademie pro život, čestným členem České geriatrické a gerontologické společnosti, šéfredaktorem ''Scripta bioethica'' a členem redakční rady ''European Journal of General Practice''. Za svou činnost byl vyznamenán medailí sv. Petra a Pavla (2007) a pamětní medailí České biskupské konference (2014). |
Lékař, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Po absolvování Lékařské fakulty v Brně (MUDr. 1958) krátce působil na interním oddělení nemocnice v Dačicích. Ještě téhož roku byl zatčen a odsouzen za „podvracení republiky“ pro svou činnost mezi brněnskou mládeží. Po propuštění téměř tři desítky let pracoval jako venkovský lékař v Dřevohosticích. V roce 1968 se spolupodílel na založení Díla koncilové obnovy i sdružení českých katolických lékařů. V roce 1983 založil první českou akademii třetího věku a podílel se na rozvoji univerzit třetího věku. Od roku 1988 působil ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a zároveň založil Ústav rodinného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Roku 1993 se habilitoval, v roce 1998 byl jmenován profesorem. Roku 2003 dokončil teologická studia na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde o dva roky později získal titul ThLic. Pedagogicky působil na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, na Cyrilometodějské teologické fakultě i Lékařské fakultě UP v Olomouci. Přednášel také na téměř desítce zahraničních univerzit a byl dlouholetým reprezentantem České republiky v Evropské akademii učitelů praktického lékařství. Věnoval se bioetice a otázkám spirituální dimenze člověka, dlouhodobě organizoval stejnojmenné kurzy v rámci Brněnské akademie třetího věku. Publikoval přes 130 odborných studií. Byl tajemníkem Rady pro bioetiku České biskupské konference, členem Papežské akademie pro život, čestným členem České geriatrické a gerontologické společnosti, šéfredaktorem ''Scripta bioethica'' a členem redakční rady ''European Journal of General Practice''. Za svou činnost byl vyznamenán medailí sv. Petra a Pavla (2007) a pamětní medailí České biskupské konference (2014). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Šipr Květoslav
v Brně
v Brně
Lékař, člen římskokatolické církve. Po absolvování Lékařské fakulty v Brně (MUDr. 1958) krátce působil na interním oddělení nemocnice v Dačicích. Ještě téhož roku byl zatčen a odsouzen za „podvracení republiky“ pro svou činnost mezi brněnskou mládeží. Po propuštění téměř tři desítky let pracoval jako venkovský lékař v Dřevohosticích. V roce 1968 se spolupodílel na založení Díla koncilové obnovy i sdružení českých katolických lékařů. V roce 1983 založil první českou akademii třetího věku a podílel se na rozvoji univerzit třetího věku. Od roku 1988 působil ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a zároveň založil Ústav rodinného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Roku 1993 se habilitoval, v roce 1998 byl jmenován profesorem. Roku 2003 dokončil teologická studia na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde o dva roky později získal titul ThLic. Pedagogicky působil na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, na Cyrilometodějské teologické fakultě i Lékařské fakultě UP v Olomouci. Přednášel také na téměř desítce zahraničních univerzit a byl dlouholetým reprezentantem České republiky v Evropské akademii učitelů praktického lékařství. Věnoval se bioetice a otázkám spirituální dimenze člověka, dlouhodobě organizoval stejnojmenné kurzy v rámci Brněnské akademie třetího věku. Publikoval přes 130 odborných studií. Byl tajemníkem Rady pro bioetiku České biskupské konference, členem Papežské akademie pro život, čestným členem České geriatrické a gerontologické společnosti, šéfredaktorem Scripta bioethica a členem redakční rady European Journal of General Practice. Za svou činnost byl vyznamenán medailí sv. Petra a Pavla (2007) a pamětní medailí České biskupské konference (2014).