muʻáwidhatáni (Islam)

muʻáwidhatáni („Dvě súry utíkání se v ochranu“) – dvě velmi stručné závěrečné súry Koránu. Jsou to vlastně zaklínací modlitby proti působení démonů a satanů nebo formule exorcismu, zřejmě velmi starobylého původu a Muhammadem přizpůsobené duchu islámu: súra 113 (Záře jitřní): „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. Rci: ‚Utíkám se v ochranu Pána záře jitřní před zlem Jeho stvoření, před zlem temnoty, když se šíří, před zlem žen, jež do uzlu prskají, před zlem závistníka, když závidí!‘“ a súra 114 (Lidé): „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. Rci: ‚Utíkám se v ochranu Pána lidí, vládce lidí, Boha lidí, před zlem našeptavače pokradmého, jenž našeptává do hrudi lidí, ať již je z džinů či z lidí!‘“ Obě súry se hojně využívaly v magii, tvořily součást různých talismanů, nebo byly recitovány při vhodných (hlavně léčebných) příležitostech.

Dále k tématu

• Luboš Kropáček. „Exorcismus v islámu.“ Studia theologica 14, č. 4 (2012): 147–156. https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2012/04/09.pdf.

Bronislav Ostřanský