Brody Jindřich: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1942-05-07">7. května 1942</time> v Jeruzalémě (Izrael)</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1942-05-07">7. května 1942</time> v Jeruzalémě (Izrael)</span> |
||
| + | |||
| − | Rabín, sionista, literární vědec. Osobní jméno uváděno i v německé podobě Heinrich. Narodil se v slavné rabínské rodině, studoval židovství v Prešpurku (dnes Bratislava) a v Berlíně. Jako rabín působil v letech 1898–05 v Náchodě, pak se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval a stanul v čele školy Talmud Tora, v roce 1912 se – po svém tchánu [[Ehrenfeld Nathan|Nathanu Ehrenfeldovi]] – stal vrchním pražským rabínem. Tento úřad opustil v roce 1930, aby přesídlil do Berlína a vedl nově založený institut hebrejského básnictví Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung. S touto institucí svázal i svůj další osud, v roce 1933 ji následoval do Jeruzaléma. Sionistické smýšlení profiloval v konzervativní komunitě Náchoda a základy svého pojetí vtělil do textu ''Widerspricht der Zionismus unserer religion?'' (1898). Po založení mezinárodní organizace náboženského sionismu Mizrachi v roce 1902 se stal prezidentem maďarské sekce. Zaměřoval se také na literárněvědnou činnost, zejména na hebrejskou středověkou poezii. Celoživotním počinem je komentovaná edice básní Jehudy ha-Leviho, na níž pracoval v letech 1894–30, ale nikdy ji nedokončil. Paralelně vydával edice dalších židovských básníků středověku, rovněž je autorem či spoluautorem řady antologií poezie. V roce 1896 založil také bibliografický časopis ''Zeitschrift für hebräische Bibliographie''. Publikoval řadu odborných textů na výše uvedená témata, užíval také pseudonym H. Salomonsohn. |
||
| + | [[Federace židovských obcí|Rabín]], sionista, literární vědec. Osobní jméno uváděno i v německé podobě Heinrich. Narodil se v slavné rabínské rodině, studoval židovství v Prešpurku (dnes Bratislava) a v Berlíně. Jako rabín působil v letech 1898–05 v Náchodě, pak se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval a stanul v čele školy Talmud Tora, v roce 1912 se – po svém tchánu [[Ehrenfeld Nathan|Nathanu Ehrenfeldovi]] – stal vrchním pražským rabínem. Tento úřad opustil v roce 1930, aby přesídlil do Berlína a vedl nově založený institut hebrejského básnictví Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung. S touto institucí svázal i svůj další osud, v roce 1933 ji následoval do Jeruzaléma. Sionistické smýšlení profiloval v konzervativní komunitě Náchoda a základy svého pojetí vtělil do textu ''Widerspricht der Zionismus unserer religion?'' (1898). Po založení mezinárodní organizace náboženského sionismu Mizrachi v roce 1902 se stal prezidentem maďarské sekce. Zaměřoval se také na literárněvědnou činnost, zejména na hebrejskou středověkou poezii. Celoživotním počinem je komentovaná edice básní Jehudy ha-Leviho, na níž pracoval v letech 1894–30, ale nikdy ji nedokončil. Paralelně vydával edice dalších židovských básníků středověku, rovněž je autorem či spoluautorem řady antologií poezie. V roce 1896 založil také bibliografický časopis ''Zeitschrift für hebräische Bibliographie''. Publikoval řadu odborných textů na výše uvedená témata, užíval také pseudonym H. Salomonsohn. |
||
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
Aktuální verze z 15. 10. 2025, 07:33
Brody Jindřich
v Užhorodě (Ukrajina)
v Jeruzalémě (Izrael)
Rabín, sionista, literární vědec. Osobní jméno uváděno i v německé podobě Heinrich. Narodil se v slavné rabínské rodině, studoval židovství v Prešpurku (dnes Bratislava) a v Berlíně. Jako rabín působil v letech 1898–05 v Náchodě, pak se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval a stanul v čele školy Talmud Tora, v roce 1912 se – po svém tchánu Nathanu Ehrenfeldovi – stal vrchním pražským rabínem. Tento úřad opustil v roce 1930, aby přesídlil do Berlína a vedl nově založený institut hebrejského básnictví Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung. S touto institucí svázal i svůj další osud, v roce 1933 ji následoval do Jeruzaléma. Sionistické smýšlení profiloval v konzervativní komunitě Náchoda a základy svého pojetí vtělil do textu Widerspricht der Zionismus unserer religion? (1898). Po založení mezinárodní organizace náboženského sionismu Mizrachi v roce 1902 se stal prezidentem maďarské sekce. Zaměřoval se také na literárněvědnou činnost, zejména na hebrejskou středověkou poezii. Celoživotním počinem je komentovaná edice básní Jehudy ha-Leviho, na níž pracoval v letech 1894–30, ale nikdy ji nedokončil. Paralelně vydával edice dalších židovských básníků středověku, rovněž je autorem či spoluautorem řady antologií poezie. V roce 1896 založil také bibliografický časopis Zeitschrift für hebräische Bibliographie. Publikoval řadu odborných textů na výše uvedená témata, užíval také pseudonym H. Salomonsohn.
Literatura:
jewishencyclopedia.com; Tobias Jakobovics: „Vrchní rabín dr. Jindřich Brody.“ Věstník Židovské náboženské obce v Praze, 28. 5. 1938.