Váša Pavel: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1954-03-20">20. března 1954</time> v Brně</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1954-03-20">20. března 1954</time> v Brně</span> |
||
| − | Lingvista, člen reformované církve |
+ | Lingvista, člen reformované církve, resp. později [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Syn reformovaného učitele Čeňka Váši (1842–1907), studoval na gymnáziu v Roudnici nad Labem (maturita 1892) a filologii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (absolv. 1899). Podílel se na přípravě evangelické expozice na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895, folkloristické zájmy uplatňoval i později (od 1908 spolupráce s Ústavem pro lidovou píseň). Učil jako suplent na žižkovské reálce (1897–99), pak jako profesor na gymnáziu v Lounech (1899–1901) a na vyšší průmyslové škole v Brně (1901–25). V roce 1913 byl zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění. V letech 1925–34 byl redaktorem ''Lidových novin'' (externě již od 1917), přednášel na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho životním dílem je devítidílný ''Slovník jazyka českého'' (1934–37, spoluautor František Trávníček; Váša nesměl být ve čtvrtém vydání z roku 1952 uveden), který měl přinejmenším ve třicátých až padesátých letech 20. století zásadní vliv na kultivaci české jazykové kultury, napsal také několik dalších jazykovědných pojednání (''Moravská jména místní'', 1907, s F. Černým), školní učebnice a populární životopisy [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]] a J. A. Komenského. Publikoval vzpomínky na dětství a mládí (''Pod Řípem'', 1939; ''V Praze'', 1947). Jeho manželkou byla spisovatelka [[Vášová Věra|Věra Vášová]]. |
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 21. 10. 2025, 07:29
Váša Pavel
v Čáslavi (okr. Kutná Hora)
v Brně
Lingvista, člen reformované církve, resp. později Českobratrské církve evangelické. Syn reformovaného učitele Čeňka Váši (1842–1907), studoval na gymnáziu v Roudnici nad Labem (maturita 1892) a filologii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (absolv. 1899). Podílel se na přípravě evangelické expozice na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895, folkloristické zájmy uplatňoval i později (od 1908 spolupráce s Ústavem pro lidovou píseň). Učil jako suplent na žižkovské reálce (1897–99), pak jako profesor na gymnáziu v Lounech (1899–1901) a na vyšší průmyslové škole v Brně (1901–25). V roce 1913 byl zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění. V letech 1925–34 byl redaktorem Lidových novin (externě již od 1917), přednášel na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho životním dílem je devítidílný Slovník jazyka českého (1934–37, spoluautor František Trávníček; Váša nesměl být ve čtvrtém vydání z roku 1952 uveden), který měl přinejmenším ve třicátých až padesátých letech 20. století zásadní vliv na kultivaci české jazykové kultury, napsal také několik dalších jazykovědných pojednání (Moravská jména místní, 1907, s F. Černým), školní učebnice a populární životopisy T. G. Masaryka a J. A. Komenského. Publikoval vzpomínky na dětství a mládí (Pod Řípem, 1939; V Praze, 1947). Jeho manželkou byla spisovatelka Věra Vášová.