Zahradník Bohdan (Isidor): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1926-02-19">19. února 1926</time> ve Vídni (Rakousko)</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1926-02-19">19. února 1926</time> ve Vídni (Rakousko)</span> |
||
| − | [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, premonstrát, později člen pravoslavné církve. Bratr [[Zahradník-Brodský Bohumil|Bohumila Zahradníka-Brodského]]. Vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a historii a latinu na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzitě v Praze (PhDr. 1897). V roce 1883 vstoupil do premonstrátského řádu na Strahově, přijal řeholní jméno Isidor a po vysvěcení v roce 1888 působil jako kaplan v Rochlicích a kněz v Jihlavě (1890–99), následně jako knihovník Strahovské knihovny až do roku 1906, kdy se stal inspektorem řádového statku v Hradišťku u Štěchovic. V letech 1907 a 1911 byl zvolen do Říšské rady (= rakouského parlamentu) za agrární stranu. V první československé vládě byl ministrem železnic (1918–19). Roku 1919 opustil římskokatolickou církev a přijal pravoslaví. V letech 1920–21 byl československým zmocněncem pro reparace, od roku 1924 ředitelem Hypoteční banky v Praze (od roku 1924). Ještě jako římskokatolický kněz napsal řadu postních promluv (''Nezdárné děti'', ''Zdárné děti'', ''Matka boží a lid český'', ''Cestou křížovou''), sestavil katalogy prvotisků Strahovské knihovny. |
+ | [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, premonstrát, později člen [[Pravoslavná církev|pravoslavné církve]]. Bratr [[Zahradník-Brodský Bohumil|Bohumila Zahradníka-Brodského]]. Vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a historii a latinu na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzitě v Praze (PhDr. 1897). V roce 1883 vstoupil do premonstrátského řádu na Strahově, přijal řeholní jméno Isidor a po vysvěcení v roce 1888 působil jako kaplan v Rochlicích a kněz v Jihlavě (1890–99), následně jako knihovník Strahovské knihovny až do roku 1906, kdy se stal inspektorem řádového statku v Hradišťku u Štěchovic. V letech 1907 a 1911 byl zvolen do Říšské rady (= rakouského parlamentu) za agrární stranu. V první československé vládě byl ministrem železnic (1918–19). Roku 1919 opustil římskokatolickou církev a přijal pravoslaví. V letech 1920–21 byl československým zmocněncem pro reparace, od roku 1924 ředitelem Hypoteční banky v Praze (od roku 1924). Ještě jako římskokatolický kněz napsal řadu postních promluv (''Nezdárné děti'', ''Zdárné děti'', ''Matka boží a lid český'', ''Cestou křížovou''), sestavil katalogy prvotisků Strahovské knihovny. |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
<span class="section_title">Literatura:</span><br /> |
||
Aktuální verze z 23. 10. 2025, 07:11
Zahradník Bohdan (Isidor)
v Hostačovĕ (okr. Havlíčkův Brod)
ve Vídni (Rakousko)
Římskokatolický kněz, premonstrát, později člen pravoslavné církve. Bratr Bohumila Zahradníka-Brodského. Vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a historii a latinu na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzitě v Praze (PhDr. 1897). V roce 1883 vstoupil do premonstrátského řádu na Strahově, přijal řeholní jméno Isidor a po vysvěcení v roce 1888 působil jako kaplan v Rochlicích a kněz v Jihlavě (1890–99), následně jako knihovník Strahovské knihovny až do roku 1906, kdy se stal inspektorem řádového statku v Hradišťku u Štěchovic. V letech 1907 a 1911 byl zvolen do Říšské rady (= rakouského parlamentu) za agrární stranu. V první československé vládě byl ministrem železnic (1918–19). Roku 1919 opustil římskokatolickou církev a přijal pravoslaví. V letech 1920–21 byl československým zmocněncem pro reparace, od roku 1924 ředitelem Hypoteční banky v Praze (od roku 1924). Ještě jako římskokatolický kněz napsal řadu postních promluv (Nezdárné děti, Zdárné děti, Matka boží a lid český, Cestou křížovou), sestavil katalogy prvotisků Strahovské knihovny.
Literatura:
Pavel Marek: Bratři Bohumil a Isidor Zahradníkovi. Dva kněžské osudy na přelomu 19. a 20. století. Univerzita Palackého, Olomouc 2017.