Lány Karel (Bohuslav): Porovnání verzí

m (JD přesunul stránku (z) Lány Karel (Bohuslav) na Lány Karel (Bohuslav) bez založení přesměrování)
m (odstraněno podivné „(z)“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
   
= (z) Lány Karel (Bohuslav) =
+
= Lány Karel (Bohuslav) =
 
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1870-03-06">6. března 1870</time> v Černilově (okr. Hradec Králové)</span>
 
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1870-03-06">6. března 1870</time> v Černilově (okr. Hradec Králové)</span>
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1949-08-22">22. srpna 1949</time> v Praze</span>
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1949-08-22">22. srpna 1949</time> v Praze</span>

Aktuální verze z 30. 10. 2025, 18:49

Lány Karel (Bohuslav)


v Černilově (okr. Hradec Králové)
v Praze

Farář evangelické augsburské církve (dnes součást Českobratrské církve evangelické) a státní úředník. Syn superintendenta augsburské církve Karla E. Lányho (1838–1903), nevlastní bratr státního úředníka Emila Lányho; příležitostně užíval i šlechtické podoby svého jména a/nebo variantního zápisu Karel z Lanyi. Maturoval na gymnáziu v Hradci Králové (1888), kde zároveň složil zkoušku na učitelském ústavu (1889), krátce studoval teologii a filosofii ve Vratislavi (1889), pak ale přešel na vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1893, během studií stáže v Lipsku a Erlangen), kde později získal i doktorát (ThDr. 1903). Po absolutoriu nastoupil jako farář augsburské církve v Šonově u Nového Města nad Metují (dnes součást obce Provodov-Šonov), zároveň byl zámeckým duchovním knížete von Schaumburg-Lippe (1893–1904). V letech 1904–18 byl tajemníkem C. k. vrchní evangelické církevní rady ve Vídni, od roku 1905 zároveň i vojenským kaplanem. Po rozpadu Rakouska-Uherska optoval pro Československo a stal se tajemníkem bratislavské odbočky ministerstva školství a národní osvěty (1919), pak vyučoval na bratislavské Teologické vysoké škole a. v. (1919–27; do její transformace na Evangelickou teologickou fakultu). V letech 1928–30 byl sekčním šéfem rozpočtového oddělení ministerstva školství v Praze, od roku 1933 žil na penzi v Praze. Podílel se na organizaci protialkoholního hnutí (1923–33 předseda Československého abstinentského svazu) a vydal řadu drobných populárních publikací s touto tematikou.

Zdeněk R. Nešpor