Bárta Šimon: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1940-05-02">2. května 1940</time> v Českých Budějovicích</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1940-05-02">2. května 1940</time> v Českých Budějovicích</span> |
||
| − | [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] biskup a teolog. Po absolvování gymnázia v Českých Budějovicích studoval teologii v tamním semináři, na kněze byl vysvěcen roku |
+ | [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] biskup a teolog. Po absolvování gymnázia v Českých Budějovicích studoval teologii v tamním semináři, na kněze byl vysvěcen roku 1889 v Římě. Působil jako kaplan a později profesor dogmatiky na českobudějovické teologické fakultě, kde byl také děkanem. V roce 1920 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen 1921) a tuto funkci zastával až do smrti. Reformoval kněžský seminář, podílel se na organizaci eucharistického kongresu (1927) i Dnů katolického mládí (1936). V roce 1938 se marně snažil zachovat jednotu diecéze, jejíž německojazyčné části byly (dočasně) připojeny k rakouským diecézím. Byl autorem několika filosoficky a mravně orientovaných prací, v nichž kriticky reagoval na názory myslitelů jako Krejčí, Voltaire a Kant. Jeho publikace měly převážně apologetický a pastorační charakter a sloužily k obraně a prohloubení katolické víry. |
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 5. 11. 2025, 14:46
Bárta Šimon
v Žimuticích (okr. České Budejovice)
v Českých Budějovicích
Římskokatolický biskup a teolog. Po absolvování gymnázia v Českých Budějovicích studoval teologii v tamním semináři, na kněze byl vysvěcen roku 1889 v Římě. Působil jako kaplan a později profesor dogmatiky na českobudějovické teologické fakultě, kde byl také děkanem. V roce 1920 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen 1921) a tuto funkci zastával až do smrti. Reformoval kněžský seminář, podílel se na organizaci eucharistického kongresu (1927) i Dnů katolického mládí (1936). V roce 1938 se marně snažil zachovat jednotu diecéze, jejíž německojazyčné části byly (dočasně) připojeny k rakouským diecézím. Byl autorem několika filosoficky a mravně orientovaných prací, v nichž kriticky reagoval na názory myslitelů jako Krejčí, Voltaire a Kant. Jeho publikace měly převážně apologetický a pastorační charakter a sloužily k obraně a prohloubení katolické víry.