Pämadžungnä (Tibet): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Pämadžungnä</span> (''pad ma ’byung gnas'') – doslova „Zrozený či vzešlý z lotosu“, sans. Padmasambhava, nazývaný též |
+ | <span id="entry">Pämadžungnä</span> (''pad ma ’byung gnas'') – doslova „Zrozený či vzešlý z lotosu“, sans. Padmasambhava, nazývaný též '''Gururinpočhe''' (''gu urin po che''), „Velevzácný guru“. Hlavní strůjce uvedení dordžethegpového buddhismu do Tibetu za časů krále [[Thisongdecän (Tibet)|Thisongdecäna]] (755–797). Pocházel z Uddijány v Kašmíru (dnes v Pákistánu). Na výzvu tibetského krále se ujal řízení stavby prvního buddhistického kláštera v Tibetu [[Samjä (Tibet)|Samjä]] (roku 765). Podle legendy vyhladil nespočetné démony, kteří sužovali Tibet; a ušetřil jen ty, kteří slíbili, že se navzdory svému děsivému vzhledu promění v ochránce víry. Je pokládán za zakladatele školy [[Ňingma (Tibet)|Ňingma]]. S pomocí svých dvou žen Mandáravy a Ješecchogjal uvedl v zemi ve známost indické učení o antarábhava ([[bardo (Tibet)|bardo]]), které pro budoucnost v podobě [[Tibetská kniha mrtvých (Tibet)|Tibetské knihy mrtvých]] zaznamenala právě [[Ješecchogjal (Tibet)|Ješecchogjal]]. |
''[[:Kategorie:Aut: Kolmaš Josef|Josef Kolmaš]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Kolmaš Josef|Josef Kolmaš]]''<br /> |
||
Verze z 24. 11. 2025, 23:35
Pämadžungnä (pad ma ’byung gnas) – doslova „Zrozený či vzešlý z lotosu“, sans. Padmasambhava, nazývaný též Gururinpočhe (gu urin po che), „Velevzácný guru“. Hlavní strůjce uvedení dordžethegpového buddhismu do Tibetu za časů krále Thisongdecäna (755–797). Pocházel z Uddijány v Kašmíru (dnes v Pákistánu). Na výzvu tibetského krále se ujal řízení stavby prvního buddhistického kláštera v Tibetu Samjä (roku 765). Podle legendy vyhladil nespočetné démony, kteří sužovali Tibet; a ušetřil jen ty, kteří slíbili, že se navzdory svému děsivému vzhledu promění v ochránce víry. Je pokládán za zakladatele školy Ňingma. S pomocí svých dvou žen Mandáravy a Ješecchogjal uvedl v zemi ve známost indické učení o antarábhava (bardo), které pro budoucnost v podobě Tibetské knihy mrtvých zaznamenala právě Ješecchogjal.