Cyril a Metoděj (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>JD m (oprava odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Cyril a Metoděj</span> Učení bratří (vl.jm. Konstantin, asi 827-869) a M. (vl.jm. Michael, asi 815-885) ze Soluně byli pověřováni význ. diplomatickými a misijními úkoly – např. 861 cesta k Chazarům. Císař Michael III. a patriarcha [[Fotios (JKI-K)|Fótios]] je na žádost knížete Rastislava 863 vyslali na Velkou Moravu. Cyril proslul vytvořením slovanské abecedy – hlaholice, později upravené na cyrilici; společně se svými žáky překládal bibl., patristické, liturg. a práv. texty do staroslověnštiny (pův. makedonské nářečí slovanského obyvatelstva v okolí Soluně) a sepsal řadu originálních textů souvisejících s jejich působením. Zavedení slovanské liturgie obhájili v Římě, kde C. zemřel 869 v klášteře sv. Klimenta a kde byl M. 870 vysvěcen [[arcibiskup (JKI-K)|arcibiskupem]] moravsko-panonským. M. 882/884 pokřtil pražského knížete Bořivoje a jeho manželku [[ |
+ | <span id="entry">Cyril a Metoděj</span> Učení bratří (vl.jm. Konstantin, asi 827-869) a M. (vl.jm. Michael, asi 815-885) ze Soluně byli pověřováni význ. diplomatickými a misijními úkoly – např. 861 cesta k Chazarům. Císař Michael III. a patriarcha [[Fotios (JKI-K)|Fótios]] je na žádost knížete Rastislava 863 vyslali na Velkou Moravu. Cyril proslul vytvořením slovanské abecedy – hlaholice, později upravené na cyrilici; společně se svými žáky překládal bibl., patristické, liturg. a práv. texty do staroslověnštiny (pův. makedonské nářečí slovanského obyvatelstva v okolí Soluně) a sepsal řadu originálních textů souvisejících s jejich působením. Zavedení slovanské liturgie obhájili v Římě, kde C. zemřel 869 v klášteře sv. Klimenta a kde byl M. 870 vysvěcen [[arcibiskup (JKI-K)|arcibiskupem]] moravsko-panonským. M. 882/884 pokřtil pražského knížete Bořivoje a jeho manželku [[Ludmila (JKI-K)|Ludmilu]]. Po M. smrti 885 byli jeho žáci (Kliment Ochridský ad.) vyhnáni z Velké Moravy; odešli především do Bulharska, kde se dále rozvíjela staroslověnská kultura a vzdělanost ([[Boris (JKI-K)|Boris]]). Cyrilometodějský kult se šířil a prohluboval zvl. v 19. století. Přispěly k tomu oslavy milénia příchodu C. a M. na Moravu (1863) i výročí obou bratří (1869 a 1885), které se konaly na Velehradě za velké účasti věřících. Sílilo tzv. cyrilometodějské hnutí, předkládané jako snaha o sjednocení kat. a pravosl. Slovanů, v jehož čele stál pozdější olomoucký arcibiskup A. C. Stojan (1851-1923), organizátor Apoštolátu sv. C. a M. a mezinár. unionistických sjezdů. Papež [[Lev XIII. (JKI-K)|Lev XIII.]] rozšířil úctu k C. a M. na celou církev (encyklika ''Grande'' ''munus'', 1880), [[Jan Pavel II. (JKI-K)|Jan Pavel II.]] je přiřadil ke spolupatronům Evropy (''Egregiae virtutis'', 1980) a význam byzantské mise zhodnotil v encyklice ''Slavorum apostoli'' (1985). Pravosl. církev slaví svátky sv. C. a M. jako nár. svátky (11. 5. a 5. 7.). Den M. úmrtí (5. 7.) je rovněž státním svátkem ČR a připomínkou slovanských věrozvěstů. |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
||
Verze z 7. 11. 2021, 12:45
Cyril a Metoděj Učení bratří (vl.jm. Konstantin, asi 827-869) a M. (vl.jm. Michael, asi 815-885) ze Soluně byli pověřováni význ. diplomatickými a misijními úkoly – např. 861 cesta k Chazarům. Císař Michael III. a patriarcha Fótios je na žádost knížete Rastislava 863 vyslali na Velkou Moravu. Cyril proslul vytvořením slovanské abecedy – hlaholice, později upravené na cyrilici; společně se svými žáky překládal bibl., patristické, liturg. a práv. texty do staroslověnštiny (pův. makedonské nářečí slovanského obyvatelstva v okolí Soluně) a sepsal řadu originálních textů souvisejících s jejich působením. Zavedení slovanské liturgie obhájili v Římě, kde C. zemřel 869 v klášteře sv. Klimenta a kde byl M. 870 vysvěcen arcibiskupem moravsko-panonským. M. 882/884 pokřtil pražského knížete Bořivoje a jeho manželku Ludmilu. Po M. smrti 885 byli jeho žáci (Kliment Ochridský ad.) vyhnáni z Velké Moravy; odešli především do Bulharska, kde se dále rozvíjela staroslověnská kultura a vzdělanost (Boris). Cyrilometodějský kult se šířil a prohluboval zvl. v 19. století. Přispěly k tomu oslavy milénia příchodu C. a M. na Moravu (1863) i výročí obou bratří (1869 a 1885), které se konaly na Velehradě za velké účasti věřících. Sílilo tzv. cyrilometodějské hnutí, předkládané jako snaha o sjednocení kat. a pravosl. Slovanů, v jehož čele stál pozdější olomoucký arcibiskup A. C. Stojan (1851-1923), organizátor Apoštolátu sv. C. a M. a mezinár. unionistických sjezdů. Papež Lev XIII. rozšířil úctu k C. a M. na celou církev (encyklika Grande munus, 1880), Jan Pavel II. je přiřadil ke spolupatronům Evropy (Egregiae virtutis, 1980) a význam byzantské mise zhodnotil v encyklice Slavorum apostoli (1985). Pravosl. církev slaví svátky sv. C. a M. jako nár. svátky (11. 5. a 5. 7.). Den M. úmrtí (5. 7.) je rovněž státním svátkem ČR a připomínkou slovanských věrozvěstů.