Eibe(n)schütz, Jonatan (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Eibe(n)schütz, Jonatan</span> (též Eybe(n)schütz; Jonatan ben Natan Nata, 1690/95-1764) Talmudista a kabalista. Po studiích v Polsku, na Moravě a v Praze se 1715 stal představeným pražské talmudické školy ([[ješiva (JKI-J)|ješiva]]) a proslul jako kazatel. Po smrti Davida ben Avrahama Oppenheima (1664-1736) byl 1736 jmenován pražským [[dajan (JKI-J)|dajanem]]. 1741 byl zvolen [[rabín (JKI-J)|rabínem]] v Metách a 1750 se stal rabínem „tří obcí“ Altony, Hamburku a Wandsbeku. E. vedl dlouhodobý spor s Jakobem [[Emden, Ja’akov (JKI-J)|Emdenem]], který ho obvinil jako tajného přívržence [[sabatianismus (JKI-J)|sabatianismu]]. Souč. názory na E. náklonnost k sabatianismu nejsou jednotné. E. kázání obsahují jeho homiletické spisy ''Ja’arot devaš'' (Plástve medu, 1779-1782), ''Tif’eret Jonatan'' (Ozdoba Jonatanova, 1819) a ''Ahavat Jonatan'' (Láska Jonatanova, 1766). E. byl činným i na poli rabínského práva a sepsal komentáře k ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruchu]]'' a k druhému dílu [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonidova]] spisu ''Mišne tora'' (Opakování zákona). |
+ | <div id="photo">[[Soubor:JKI_Eibenschütz.jpg|upright|Jonathan Eibenschütz]]</div><span id="entry">Eibe(n)schütz, Jonatan</span> (též Eybe(n)schütz; Jonatan ben Natan Nata, 1690/95-1764) Talmudista a kabalista. Po studiích v Polsku, na Moravě a v Praze se 1715 stal představeným pražské talmudické školy ([[ješiva (JKI-J)|ješiva]]) a proslul jako kazatel. Po smrti Davida ben Avrahama Oppenheima (1664-1736) byl 1736 jmenován pražským [[dajan (JKI-J)|dajanem]]. 1741 byl zvolen [[rabín (JKI-J)|rabínem]] v Metách a 1750 se stal rabínem „tří obcí“ Altony, Hamburku a Wandsbeku. E. vedl dlouhodobý spor s Jakobem [[Emden, Ja’akov (JKI-J)|Emdenem]], který ho obvinil jako tajného přívržence [[sabatianismus (JKI-J)|sabatianismu]]. Souč. názory na E. náklonnost k sabatianismu nejsou jednotné. E. kázání obsahují jeho homiletické spisy ''Ja’arot devaš'' (Plástve medu, 1779-1782), ''Tif’eret Jonatan'' (Ozdoba Jonatanova, 1819) a ''Ahavat Jonatan'' (Láska Jonatanova, 1766). E. byl činným i na poli rabínského práva a sepsal komentáře k ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruchu]]'' a k druhému dílu [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonidova]] spisu ''Mišne tora'' (Opakování zákona). |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 12. 11. 2021, 21:59
Eibe(n)schütz, Jonatan (též Eybe(n)schütz; Jonatan ben Natan Nata, 1690/95-1764) Talmudista a kabalista. Po studiích v Polsku, na Moravě a v Praze se 1715 stal představeným pražské talmudické školy (ješiva) a proslul jako kazatel. Po smrti Davida ben Avrahama Oppenheima (1664-1736) byl 1736 jmenován pražským dajanem. 1741 byl zvolen rabínem v Metách a 1750 se stal rabínem „tří obcí“ Altony, Hamburku a Wandsbeku. E. vedl dlouhodobý spor s Jakobem Emdenem, který ho obvinil jako tajného přívržence sabatianismu. Souč. názory na E. náklonnost k sabatianismu nejsou jednotné. E. kázání obsahují jeho homiletické spisy Ja’arot devaš (Plástve medu, 1779-1782), Tif’eret Jonatan (Ozdoba Jonatanova, 1819) a Ahavat Jonatan (Láska Jonatanova, 1766). E. byl činným i na poli rabínského práva a sepsal komentáře k Šulchan aruchu a k druhému dílu Maimonidova spisu Mišne tora (Opakování zákona).