holocaust (JKI-J): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">holocaust</span> (též holokaust; z řec. holokauston – zápalná oběť, celopal; hebr. šo’a – zničení) V obecném významu genocida, vyvraždění národa; ve vztahu k Židům nepřesné označení éry nacistické perzekuce Židů v letech 1933-1945 (nepřesné proto, že pod termín h. spadá též násilná likvidace některých jiných menšin, např. Romů). H. začal okamžitě s nástupem nacistického režimu 1933 polit. a občanskou diskriminací Židů v Německu, která byla uzákoněna tzv. norimberskými zákony (1935) zbavujícími Židy občanských práv. Během tzv. [[křišťálová noc (JKI-J)|křišťálové noci]] (Kristallnacht) v listopadu 1938 byla v Německu zničena většina [[synagoga (JKI-J)|synagog]] a následně byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Po zahájení 2. svět. války pokračovala genocida Židů na Němci obsazovaných územích v duchu Hitlerovy doktríny tzv. konečného řešení žid. otázky. Jednotky něm. armády v Polsku, na Balkánu a v tehdejším SSSR následovaly speciální komanda SS, která vyvražďovala Židy, Romy a další, zejm. slovanské obyvatele dobytých zemí. Na schůzce nacistických pohlavárů (např. Reinhard Heydrich, Heinrich Himmler, Adolf Eichmann) ve Wannsee 1942 bylo rozhodnuto o systematickém odstranění Židů z okupované Evropy (tzv. Endlösung der Judenfrage – konečné řešení žid. otázky); začaly fungovat vyhlazovací tábory v Osvětimi, Březince, Bergen-Belsenu, Treblince aj. Téměř průmyslová organizace žid. genocidy v těchto táborech nemá v dějinách obdoby a je nejodpornějším příkladem rasové a náb. nenávisti „civilizované“ Evropy vůči Židům. Podle odhadů bylo během h. zavražděno 5,7-6 miliónů Židů, tj. asi jedna třetina svět. židovstva.
+
<div id="photo">[[Soubor:JKI_holocaust.jpg|upright|Památník se jmény 77 297 obětí nacistické perzekuce (Pinkasova synagova v Praze)]]</div><span id="entry">holocaust</span> (též holokaust; z řec. holokauston – zápalná oběť, celopal; hebr. šo’a – zničení) V obecném významu genocida, vyvraždění národa; ve vztahu k Židům nepřesné označení éry nacistické perzekuce Židů v letech 1933-1945 (nepřesné proto, že pod termín h. spadá též násilná likvidace některých jiných menšin, např. Romů). H. začal okamžitě s nástupem nacistického režimu 1933 polit. a občanskou diskriminací Židů v Německu, která byla uzákoněna tzv. norimberskými zákony (1935) zbavujícími Židy občanských práv. Během tzv. [[křišťálová noc (JKI-J)|křišťálové noci]] (Kristallnacht) v listopadu 1938 byla v Německu zničena většina [[synagoga (JKI-J)|synagog]] a následně byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Po zahájení 2. svět. války pokračovala genocida Židů na Němci obsazovaných územích v duchu Hitlerovy doktríny tzv. konečného řešení žid. otázky. Jednotky něm. armády v Polsku, na Balkánu a v tehdejším SSSR následovaly speciální komanda SS, která vyvražďovala Židy, Romy a další, zejm. slovanské obyvatele dobytých zemí. Na schůzce nacistických pohlavárů (např. Reinhard Heydrich, Heinrich Himmler, Adolf Eichmann) ve Wannsee 1942 bylo rozhodnuto o systematickém odstranění Židů z okupované Evropy (tzv. Endlösung der Judenfrage – konečné řešení žid. otázky); začaly fungovat vyhlazovací tábory v Osvětimi, Březince, Bergen-Belsenu, Treblince aj. Téměř průmyslová organizace žid. genocidy v těchto táborech nemá v dějinách obdoby a je nejodpornějším příkladem rasové a náb. nenávisti „civilizované“ Evropy vůči Židům. Podle odhadů bylo během h. zavražděno 5,7-6 miliónů Židů, tj. asi jedna třetina svět. židovstva.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />

Verze z 12. 11. 2021, 21:59

Památník se jmény 77 297 obětí nacistické perzekuce (Pinkasova synagova v Praze)

holocaust (též holokaust; z řec. holokauston – zápalná oběť, celopal; hebr. šo’a – zničení) V obecném významu genocida, vyvraždění národa; ve vztahu k Židům nepřesné označení éry nacistické perzekuce Židů v letech 1933-1945 (nepřesné proto, že pod termín h. spadá též násilná likvidace některých jiných menšin, např. Romů). H. začal okamžitě s nástupem nacistického režimu 1933 polit. a občanskou diskriminací Židů v Německu, která byla uzákoněna tzv. norimberskými zákony (1935) zbavujícími Židy občanských práv. Během tzv. křišťálové noci (Kristallnacht) v listopadu 1938 byla v Německu zničena většina synagog a následně byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Po zahájení 2. svět. války pokračovala genocida Židů na Němci obsazovaných územích v duchu Hitlerovy doktríny tzv. konečného řešení žid. otázky. Jednotky něm. armády v Polsku, na Balkánu a v tehdejším SSSR následovaly speciální komanda SS, která vyvražďovala Židy, Romy a další, zejm. slovanské obyvatele dobytých zemí. Na schůzce nacistických pohlavárů (např. Reinhard Heydrich, Heinrich Himmler, Adolf Eichmann) ve Wannsee 1942 bylo rozhodnuto o systematickém odstranění Židů z okupované Evropy (tzv. Endlösung der Judenfrage – konečné řešení žid. otázky); začaly fungovat vyhlazovací tábory v Osvětimi, Březince, Bergen-Belsenu, Treblince aj. Téměř průmyslová organizace žid. genocidy v těchto táborech nemá v dějinách obdoby a je nejodpornějším příkladem rasové a náb. nenávisti „civilizované“ Evropy vůči Židům. Podle odhadů bylo během h. zavražděno 5,7-6 miliónů Židů, tj. asi jedna třetina svět. židovstva.

Břetislav Horyna