Spinoza, Baruch de (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Spinoza, Baruch de</span> (Bento, Benedictus; 1632-1677) Nizozemský filosof žid. původu. Jeho rodina pocházela z Portugalska, kde patřila k tzv. [[maranové (JKI-J)|maranům]], kteří se stěhovali do Nizozemí, aby se v jeho náb. liberálním prostředí mohli vrátit zpět k [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. Tento návrat nebyl pro kř. vychované potomky Židů bez komplikací. Někteří z nich, např. Uriel da Costa (1585-1640), se vzepřeli ve jménu přirozeného náboženství proti kázni, kterou jim ukládalo pozitivní náboženství, a byli exkomunikováni. Těmto vlivům podlehl i S. Po exkomunikaci 1656 vložil své náb. názory a antijudaistickou polemiku do spisu ''Tractatus Theologico-Politicus'' (Traktát teol.-politický, 1670). V podstatě se jedná o obhajobu svobody svědomí a odloučení od [[stát (JKI-K)|státu (JKI-K)]] i [[církev (JKI-K)|církve (JKI-K)]]. Aby zbavil teokratické vedení legitimity, kterou čerpalo z [[bible (JKI-J)|bible]], analyzoval s použitím kriticko-hist. metody bibl. texty, zpochybnil [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíšovo]] autorství [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] a omezil platnost bibl. a judaistického zákona pouze na období samostatného žid. státu. Jen obecné etické principy bible prohlásil za věčně platné, neboť jsou v souladu s přirozenou a racionální etikou. Pod vlivem René Descarta (1596-1650) rozvinul S. panteistický systém posmrtně publikovaný ve spisu ''Ethica ordine geometrico demonstrata'' (Etika vyložená geometrickou metodou, 1677). Na S. myšlenky navázala v období po [[osvícenství (JKI-J)|osvícenství]] řada žid. myslitelů (Moses [[Hess, Moses (JKI-J)|Hess]], Constantin Brunner ad.). |
+ | <div id="photo">[[Soubor:JKI_Spinoza.jpg|upright|Baruch de Spinoza]]</div><span id="entry">Spinoza, Baruch de</span> (Bento, Benedictus; 1632-1677) Nizozemský filosof žid. původu. Jeho rodina pocházela z Portugalska, kde patřila k tzv. [[maranové (JKI-J)|maranům]], kteří se stěhovali do Nizozemí, aby se v jeho náb. liberálním prostředí mohli vrátit zpět k [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. Tento návrat nebyl pro kř. vychované potomky Židů bez komplikací. Někteří z nich, např. Uriel da Costa (1585-1640), se vzepřeli ve jménu přirozeného náboženství proti kázni, kterou jim ukládalo pozitivní náboženství, a byli exkomunikováni. Těmto vlivům podlehl i S. Po exkomunikaci 1656 vložil své náb. názory a antijudaistickou polemiku do spisu ''Tractatus Theologico-Politicus'' (Traktát teol.-politický, 1670). V podstatě se jedná o obhajobu svobody svědomí a odloučení od [[stát (JKI-K)|státu (JKI-K)]] i [[církev (JKI-K)|církve (JKI-K)]]. Aby zbavil teokratické vedení legitimity, kterou čerpalo z [[bible (JKI-J)|bible]], analyzoval s použitím kriticko-hist. metody bibl. texty, zpochybnil [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíšovo]] autorství [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] a omezil platnost bibl. a judaistického zákona pouze na období samostatného žid. státu. Jen obecné etické principy bible prohlásil za věčně platné, neboť jsou v souladu s přirozenou a racionální etikou. Pod vlivem René Descarta (1596-1650) rozvinul S. panteistický systém posmrtně publikovaný ve spisu ''Ethica ordine geometrico demonstrata'' (Etika vyložená geometrickou metodou, 1677). Na S. myšlenky navázala v období po [[osvícenství (JKI-J)|osvícenství]] řada žid. myslitelů (Moses [[Hess, Moses (JKI-J)|Hess]], Constantin Brunner ad.). |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Verze z 12. 11. 2021, 21:59
Spinoza, Baruch de (Bento, Benedictus; 1632-1677) Nizozemský filosof žid. původu. Jeho rodina pocházela z Portugalska, kde patřila k tzv. maranům, kteří se stěhovali do Nizozemí, aby se v jeho náb. liberálním prostředí mohli vrátit zpět k judaismu. Tento návrat nebyl pro kř. vychované potomky Židů bez komplikací. Někteří z nich, např. Uriel da Costa (1585-1640), se vzepřeli ve jménu přirozeného náboženství proti kázni, kterou jim ukládalo pozitivní náboženství, a byli exkomunikováni. Těmto vlivům podlehl i S. Po exkomunikaci 1656 vložil své náb. názory a antijudaistickou polemiku do spisu Tractatus Theologico-Politicus (Traktát teol.-politický, 1670). V podstatě se jedná o obhajobu svobody svědomí a odloučení od státu (JKI-K) i církve (JKI-K). Aby zbavil teokratické vedení legitimity, kterou čerpalo z bible, analyzoval s použitím kriticko-hist. metody bibl. texty, zpochybnil Mojžíšovo autorství Tóry a omezil platnost bibl. a judaistického zákona pouze na období samostatného žid. státu. Jen obecné etické principy bible prohlásil za věčně platné, neboť jsou v souladu s přirozenou a racionální etikou. Pod vlivem René Descarta (1596-1650) rozvinul S. panteistický systém posmrtně publikovaný ve spisu Ethica ordine geometrico demonstrata (Etika vyložená geometrickou metodou, 1677). Na S. myšlenky navázala v období po osvícenství řada žid. myslitelů (Moses Hess, Constantin Brunner ad.).