oltář (JKI-K): Porovnání verzí
(tento obrázek sem nepatří) |
(spraven autor a "viz též") |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">oltář</span> (z lat. altare – obětní stůl; řec. béma – stupeň, řečniště) V římkat. (i pravosl.) církvi ústřední část [[chrám (JKI-K)|chrámu]]. Skládá se z mensy, pův. obyčejného, později kamenného či mramorového oltářního stolu, na němž kněz slouží [[mše svatá (JKI-K)|mši svatou]]. Na mense stával od 16. stol. [[tabernákl (JKI-K)|tabernákl]] na [[monstrance (JKI-K)|monstranci]] a [[ciborium (JKI-K)|ciborium]], pod stolem byly zpravidla umístěny ostatky světce ([[relikvie (JKI-K)|relikvie]]). Čelní stranu stolu zakrývalo [[antependium (JKI-K)|antependium]]. V [[presbyterium (JKI-K)|presbyteriu]] [[kostel (JKI-K)|kostela]] stojí o. hlavní, ostatní o. jsou vedlejší (postranní). Po [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhém vatikánském koncilu]] je hlavní o. přístupný ze všech stran. |
<span id="entry">oltář</span> (z lat. altare – obětní stůl; řec. béma – stupeň, řečniště) V římkat. (i pravosl.) církvi ústřední část [[chrám (JKI-K)|chrámu]]. Skládá se z mensy, pův. obyčejného, později kamenného či mramorového oltářního stolu, na němž kněz slouží [[mše svatá (JKI-K)|mši svatou]]. Na mense stával od 16. stol. [[tabernákl (JKI-K)|tabernákl]] na [[monstrance (JKI-K)|monstranci]] a [[ciborium (JKI-K)|ciborium]], pod stolem byly zpravidla umístěny ostatky světce ([[relikvie (JKI-K)|relikvie]]). Čelní stranu stolu zakrývalo [[antependium (JKI-K)|antependium]]. V [[presbyterium (JKI-K)|presbyteriu]] [[kostel (JKI-K)|kostela]] stojí o. hlavní, ostatní o. jsou vedlejší (postranní). Po [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhém vatikánském koncilu]] je hlavní o. přístupný ze všech stran. |
||
| − | V pravoslaví je o. část chrámu vyhrazená kněžím a oddělená od centrální chrámové lodi [[ikonostas (JKI-K)|ikonostasem]]. Uprostřed oltářního prostoru se nachází [[prestol (JKI-K)|prestol]] pokrytý [[antimins (JKI-K)|antiminsem]], na němž se slouží [[svatá liturgie (JKI-K)|svatá liturgie]]. Po levé straně stojí tzv. žertveník, stůl sloužící k přípravě [[prosfora (JKI-K)|prosfor]] a vína k [[liturgie (JKI-K)|liturgii]]. V římkat. církvi plní funkci o. presbyterium. |
+ | V pravoslaví je o. část chrámu vyhrazená kněžím a oddělená od centrální chrámové lodi [[ikonostas (JKI-K)|ikonostasem]]. Uprostřed oltářního prostoru se nachází [[prestol (JKI-K)|prestol]] pokrytý [[antimins (JKI-K)|antiminsem]], na němž se slouží [[svatá liturgie (JKI-K)|svatá liturgie]]. Po levé straně stojí tzv. žertveník, stůl sloužící k přípravě [[prosfora (JKI-K)|prosfor]] a vína k [[liturgie (JKI-K)|liturgii]]. V římkat. církvi plní funkci o. presbyterium. |
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[oltář (JKI-J)|oltář (JKI-J)]] |
||
| + | |||
| + | ''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
||
| + | [[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Verze z 13. 11. 2021, 21:48
oltář (z lat. altare – obětní stůl; řec. béma – stupeň, řečniště) V římkat. (i pravosl.) církvi ústřední část chrámu. Skládá se z mensy, pův. obyčejného, později kamenného či mramorového oltářního stolu, na němž kněz slouží mši svatou. Na mense stával od 16. stol. tabernákl na monstranci a ciborium, pod stolem byly zpravidla umístěny ostatky světce (relikvie). Čelní stranu stolu zakrývalo antependium. V presbyteriu kostela stojí o. hlavní, ostatní o. jsou vedlejší (postranní). Po druhém vatikánském koncilu je hlavní o. přístupný ze všech stran.
V pravoslaví je o. část chrámu vyhrazená kněžím a oddělená od centrální chrámové lodi ikonostasem. Uprostřed oltářního prostoru se nachází prestol pokrytý antiminsem, na němž se slouží svatá liturgie. Po levé straně stojí tzv. žertveník, stůl sloužící k přípravě prosfor a vína k liturgii. V římkat. církvi plní funkci o. presbyterium.
Viz též: oltář (JKI-J)