pogrom (JKI-J)

pogrom (rus. pustošení, masakr) Pův. obecně užívané označení pronásledování určité skupiny obyvatelstva spojené s pleněním a násilnostmi. Postupně se vžilo jako název výtržností a násilností páchaných na Židech, zejm. v Rusku a ve vých. Evropě. Důvodem byly náb. předsudky (obvinění z vraždy Boha, rituální vraždy ap.), ale také motivy ekonomické a v moderní době i politické. K nejkrvavějším p. došlo několikrát v 19. stol. v Oděse, na poč. 20. stol. zorganizovala nacionalistická organizace Čornaja sotňa (Černá setnina) p. na více než 700 místech Ukrajiny. Po skončení 1. svět. války došlo k p. v Polsku, na Moravě a Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. Ve 20. letech 20. stol. došlo k masakru žid. obyvatelstva na několika místech Palestiny. Jako p. se též označují pronásledování a vraždění Židů ve středověku a na poč. novověku, např. během křížových výprav a tzv. černé smrti v záp. Evropě (11.-14. stol.), které vedly k migraci Židů na východ. V Polsku a na Ukrajině jsou neblaze proslulé masakry Židů za kozáckého povstání Bogdana Chmelnického (1648-1649). P. často doprovázely vypovězení Židů, např. z Iberského poloostrova na konci 15. stol. nebo v čes. zemích za Marie Terezie v letech 1744-1748.

Bedřich Nosek