mystérium (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">mystérium</span> (řec. tajemství) V některých helénistických náboženstvích výraz pro tajné obřady určené pro zasvěcence. Vztahovaly se k mýtům příslušných božstev a vyjadřovaly zákl. skutečnosti lidského života. M. většinou navazovala na starší obřady i mýty, ale šířila se v nz. době v řec. interpretaci. [[křesťan (JKI-K)|Křesťané]] užili některých mysterijních termínů (zasvěcení, Pán, dokonalost aj.) k vyjádření víry v [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše Krista]] a jejích důsledků. V listech [[Pavel z Tarsu (JKI-K)|Pavla z Tarsu]] a listech jeho žáků označuje m. boží záměr, v Ef 5,31–32 je výrazem pro [[inkarnace (JKI-K)|inkarnaci]], podle pozdější tradice se vztahuje na [[manželství (JKI-K)|manželství]]. Pojem m. byl užíván i v [[apokalypsa (JKI-K)|apokalypsách]]. Teologie m. je pokus vyložit základy křesťanství analýzou liturgie [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] jako m. U její kolébky stál [[benediktini (JKI-K)|benediktin]] Odo Casel (1886-1948), ovlivnila však i [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]]. Berneuchenské hnutí vytvořilo v Německu po 1. svět. válce „bratrské kroužky“, které směřují mj. k interpretaci liturg. tradice a k obnově liturgie, zejm. k novému zhodnocení role symbolu ve zbožnosti. |
+ | <span id="entry">mystérium</span> (řec. tajemství) V některých helénistických náboženstvích výraz pro tajné obřady určené pro zasvěcence. Vztahovaly se k mýtům příslušných božstev a vyjadřovaly zákl. skutečnosti lidského života. M. většinou navazovala na starší obřady i mýty, ale šířila se v nz. době v řec. interpretaci. [[křesťan (JKI-K)|Křesťané]] užili některých mysterijních termínů (zasvěcení, Pán, dokonalost aj.) k vyjádření víry v [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše Krista]] a jejích důsledků. V listech [[Pavel z Tarsu (JKI-K)|Pavla z Tarsu]] a listech jeho žáků označuje m. boží záměr, v Ef 5, 31–32 je výrazem pro [[inkarnace (JKI-K)|inkarnaci]], podle pozdější tradice se vztahuje na [[manželství (JKI-K)|manželství]]. Pojem m. byl užíván i v [[apokalypsa (JKI-K)|apokalypsách]]. Teologie m. je pokus vyložit základy křesťanství analýzou liturgie [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] jako m. U její kolébky stál [[benediktini (JKI-K)|benediktin]] Odo Casel (1886-1948), ovlivnila však i [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]]. Berneuchenské hnutí vytvořilo v Německu po 1. svět. válce „bratrské kroužky“, které směřují mj. k interpretaci liturg. tradice a k obnově liturgie, zejm. k novému zhodnocení role symbolu ve zbožnosti. |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br /> |
||
Verze z 25. 11. 2021, 11:25
mystérium (řec. tajemství) V některých helénistických náboženstvích výraz pro tajné obřady určené pro zasvěcence. Vztahovaly se k mýtům příslušných božstev a vyjadřovaly zákl. skutečnosti lidského života. M. většinou navazovala na starší obřady i mýty, ale šířila se v nz. době v řec. interpretaci. Křesťané užili některých mysterijních termínů (zasvěcení, Pán, dokonalost aj.) k vyjádření víry v Ježíše Krista a jejích důsledků. V listech Pavla z Tarsu a listech jeho žáků označuje m. boží záměr, v Ef 5, 31–32 je výrazem pro inkarnaci, podle pozdější tradice se vztahuje na manželství. Pojem m. byl užíván i v apokalypsách. Teologie m. je pokus vyložit základy křesťanství analýzou liturgie svátostí jako m. U její kolébky stál benediktin Odo Casel (1886-1948), ovlivnila však i protestantismus. Berneuchenské hnutí vytvořilo v Německu po 1. svět. válce „bratrské kroužky“, které směřují mj. k interpretaci liturg. tradice a k obnově liturgie, zejm. k novému zhodnocení role symbolu ve zbožnosti.