bohoslužba (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (odstraněna rozlišení mezisekčních odkazů) |
imported>ZRN (zpětně vrácena rozlišení mezisekčních odkazů) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">bohoslužba</span> Zákl. podoba veřejného náb. obřadu. Ve starověkém Izraeli byl veřejný kult soustředěn především na rozvinutý systém [[oběť (JKI-J)|obětí]] přinášených na posvátných návrších ([[bama (JKI-J)|bama]]) a v [[chrám (JKI-J)|chrámu]]. S centralizací jahvistického kultu do [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] význam kultovních areálů ve volné krajině upadal a na konci předexilního období byl judským králem [[Jóšijáš (JKI-J)|Jóšijášem]] vymýcen. Po dobytí Jeruzaléma 587-586 př.n.l., rozboření Šalomounova chrámu a deportaci význ. části obyvatelstva do [[Babylónie (JKI-J)|Babylónie]], se systém chrámových obětí zhroutil a byl nahrazen protosynagogální formou b. založené na [[modlitba (JKI-J)|modlitbě]], čtení posvátných textů a jejich výkladu. Přestože byl po návratu z [[exil (JKI-J)|exilu]] jeruzalémský chrám obnoven a s ním i chrámová obětní b., zůstal význam alternativních forem zachován a dále se rozvíjel. Po pádu Jeruzaléma 70 a definitivním zničení chrámu se modlitba a pravidelné čtení [[Sefer Tora (JKI-J)|Sefer Tora]] staly hl. součástí synagogální [[liturgie (JKI-J)|liturgie]]. |
<span id="entry">bohoslužba</span> Zákl. podoba veřejného náb. obřadu. Ve starověkém Izraeli byl veřejný kult soustředěn především na rozvinutý systém [[oběť (JKI-J)|obětí]] přinášených na posvátných návrších ([[bama (JKI-J)|bama]]) a v [[chrám (JKI-J)|chrámu]]. S centralizací jahvistického kultu do [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] význam kultovních areálů ve volné krajině upadal a na konci předexilního období byl judským králem [[Jóšijáš (JKI-J)|Jóšijášem]] vymýcen. Po dobytí Jeruzaléma 587-586 př.n.l., rozboření Šalomounova chrámu a deportaci význ. části obyvatelstva do [[Babylónie (JKI-J)|Babylónie]], se systém chrámových obětí zhroutil a byl nahrazen protosynagogální formou b. založené na [[modlitba (JKI-J)|modlitbě]], čtení posvátných textů a jejich výkladu. Přestože byl po návratu z [[exil (JKI-J)|exilu]] jeruzalémský chrám obnoven a s ním i chrámová obětní b., zůstal význam alternativních forem zachován a dále se rozvíjel. Po pádu Jeruzaléma 70 a definitivním zničení chrámu se modlitba a pravidelné čtení [[Sefer Tora (JKI-J)|Sefer Tora]] staly hl. součástí synagogální [[liturgie (JKI-J)|liturgie]]. |
||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužba]], [[liturgie (JKI-K)|liturgie]], [[modlitba (JKI-K)|modlitba]], [[modlitba (JKI-I)|modlitba]] |
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužba (JKI-K)]], [[liturgie (JKI-K)|liturgie (JKI-K)]], [[modlitba (JKI-K)|modlitba (JKI-K)]], [[modlitba (JKI-I)|modlitba (JKI-I)]] |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Verze z 4. 12. 2021, 23:06
bohoslužba Zákl. podoba veřejného náb. obřadu. Ve starověkém Izraeli byl veřejný kult soustředěn především na rozvinutý systém obětí přinášených na posvátných návrších (bama) a v chrámu. S centralizací jahvistického kultu do Jeruzaléma význam kultovních areálů ve volné krajině upadal a na konci předexilního období byl judským králem Jóšijášem vymýcen. Po dobytí Jeruzaléma 587-586 př.n.l., rozboření Šalomounova chrámu a deportaci význ. části obyvatelstva do Babylónie, se systém chrámových obětí zhroutil a byl nahrazen protosynagogální formou b. založené na modlitbě, čtení posvátných textů a jejich výkladu. Přestože byl po návratu z exilu jeruzalémský chrám obnoven a s ním i chrámová obětní b., zůstal význam alternativních forem zachován a dále se rozvíjel. Po pádu Jeruzaléma 70 a definitivním zničení chrámu se modlitba a pravidelné čtení Sefer Tora staly hl. součástí synagogální liturgie.
Viz též: bohoslužba (JKI-K), liturgie (JKI-K), modlitba (JKI-K), modlitba (JKI-I)