duše (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
Řádek 3: Řádek 3:
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[duše (JKI-J)|duše (JKI-J)]], [[duše (JKI-I)|duše (JKI-I)]]
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[duše (JKI-J)|duše (JKI-J)]], [[duše (JKI-I)|duše (JKI-I)]]
   
Význam pojmu v buddhismu viz [[duše|duše (Buddh)]]
+
Význam pojmu v buddhismu viz [[duše (Buddh)|duše]]
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />

Verze z 20. 10. 2024, 22:59

duše (řec. psýché, lat. anima) Duch. princip člověka tvořící spolu s tělem jeho jednotu. Kř. pojetí d. bylo plně formulováno až ve středověku pod vlivem řec. filosofie pojímající člověka v dichotomii d. a těla. Podle Tomáše Akvinského je d. individuální spirituální substancí, aristotelskou „formou“ těla. Může se tělu vzdálit a existovat odděleně, jak se to děje po smrti; oddělení od těla však není chápáno absolutně, neboť v protikladu k andělům byla d. stvořena pro tělo a tvoří s ním jednotu člověka. Ve středověku bylo tomistické pojetí d. téměř všeobecně přijímáno, teprve novověké chápání d. se rozdělilo na dva zákl. proudy: tradicionismus, vycházející z přesvědčení, že d. je předávána z rodičů na děti, a kreacionismus, zastávající názor, že Bůh tvoří d. individuálně pro každého člověka. Zatímco luterstvíkalvinismus se přiklonily spíše k tradicionismu, katolicismus setrval u kreacionistického pojetí.

Viz též: duše (JKI-J), duše (JKI-I)

Význam pojmu v buddhismu viz duše

Dalibor Papoušek