epifanie (JKI-K)
epifanie (řec. objevení, zjevení)
1. Výraz užívaný v řec. a řím. náb. prostředí pro zjevení božstva v jeho svatyni nebo pro návštěvu císaře byl v církvi vztažen na událost Kristova příchodu na svět (vtělení, inkarnace). Slavila se od 2. stol. jako závěr adventu (6. ledna); od 4. stol. byla postupně vytlačena „Kristovým svátkem“ – Vánocemi (25. prosince; svátky, rok církevní).
2. V současné religionistice označení pro časově omezené zjevení božstva spojené se zázračnými projevy. Na rozdíl od e. je inkarnace zjevením dějinným.