teokracie (JKI-K)

teokracie (z řec. theos – bůh, kratos – síla, moc) Forma polit. uspořádání, která se vyznačuje značnou koncentrací rozhodovací a zákonodárné moci v rukou kněží a propojením náb. a státních institucí. T. se historicky projevovala v řadě kultur a náboženství, křesťanství nevyjímaje (např. papežský stát).