kazatelna (JKI-K)

kazatelna Vyvýšené místo v kostele, z něhož se kázalo. Stojí v lodi po pravé straně nedaleko oltáře a opírá se o zeď, pilíř nebo sloup. K. bývají zdobeny sochami nebo obrazy Ježíše Krista, čtyř evangelistů nebo čtyř círk. učitelů (Ambrože, Jeronýma, Augustina a Řehoře Velikého). První k. se datují do období pozdního středověku.