Zobrazení zdroje stránky I‑ťing (Tao)

<span id="entry">I‑ťing</span> (Yijing 易经), Kniha proměn, nebo i ''Čou‑i'' (Zhouyi 周易), Čouské proměny, jedno ze stěžejních a nejstarších děl čínské kultury; spolu s Knihou dokumentů, ''Šu‑ťing'' (Shujing 书经), Knihou písní, ''Š’‑ťing'' (Shijing 诗经), a Letopisy jar a podzimů, ''Čchun‑čchiou'' (Chunqiu 春秋), tvořilo pětici klasických knih, které byly kanonizovány už za dynastie Čou (11.–3. století před n. l.). Doba vzniku ani autor nejsou známy, v tradičních výkladech se autorství různě přisuzuje mytologickému císaři Fu-simu (hypotetická doba vlády 2852–2737 před n. l.), ale i historickým postavám čouského krále Wen-wanga (1099–1050 před n. l.), vévody Čou-kunga (?–1032 před n. l.), či dokonce Konfuciovi (551–479 před n. l.). Nejstarší dochovaná verze pochází ze 4.–3. století před n. l. a tradovaný text je založen na chanské verzi z 1. století před n. l. Obsahem textu je výklad 64 hexagramů ''kua'' (gua 卦), obrazců složených ze šesti horizontálních pod sebou umístěných plných (jangových) nebo přerušovaných (jinových) linek ''jao'' (yao 爻); každý hexagram je pak kombinací dvou trigramů ([[pa‑kua (Tao)|pa-kua]]). Kniha se používala k věštění, kdy se po zadání dotazu získávaly pomocí početních postupů a kombinací stonků řebříčku výsledné hexagramy a v jejich interpretaci se hledala odpověď na dotaz. V taoismu hexagramy a trigramy z ''I‑ťin‑ gu'' sloužily hlavně k symbolickému vyjádření časově-prostorového uspořádání tvořivých sil [[jin‑jang (Tao)|jin-jangu]], a to jak v procesu formování se vesmíru, tak i v rámci lidského těla, čehož se využívalo zejména v metaforickém jazyku vnitřní alchymie ([[nej‑tan (Tao)|nej-tan]]).

''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Ando Vladimír]]
[[Kategorie:Tao]]