pcho (Tao)

pcho (po 魄), nižší tělesná duše, spolu s vyšší duší chun tvoří dvojici lidských duší. Je povahy jinové (jin-jang) a řídí nižší tělní funkce, instinkty a emoční reakce, introvertní duševní pochody. Podle některých představ se dostává do těla zárodku v osmém měsíci těhotenství a projeví se schopností plodu hýbat pravou rukou. Duši pcho může zneklidňovat strach a zármutek a její disharmonie z různých příčin se navenek projevuje např. plačtivostí, bázlivostí nebo i ztrátou kontroly nad vyměšováním. Rozlišuje se celkem sedm duší pcho, podle některých vysvětlení je tím míněno sedm základních emocí: radost, smutek, žal, zádumčivost, hněv, bázlivost a děs. Během života sídlí pcho v plicích a po smrti uniká dolů do země. Zemře-li člověk násilnou smrtí nebo byl popraven, mohou podobné nepříznivé okolnosti způsobit, že se duše pcho vrací na svět v podobě bludného ducha jako démon (kuej).

Vladimír Ando