Kchun‑lun (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Kchun‑lun</span> (Kunlun 昆仑), posvátné pohoří v západní Číně, táhnoucí se v délce několika tisíc km podél Tibetské náhorní planiny a dosahující výšky přes 7 000 m n. m. Je opředené mnoha legendami, v minulosti se považovalo za západní obdobu tajemných ostrovů nesmrtelných ([[Pcheng‑laj (Tao)|Pcheng-laj]]) ležících někde v moři na východě i za sídlo bohyně Královny matky západu ([[ |
+ | <span id="entry">Kchun‑lun</span> (Kunlun 昆仑), posvátné pohoří v západní Číně, táhnoucí se v délce několika tisíc km podél Tibetské náhorní planiny a dosahující výšky přes 7 000 m n. m. Je opředené mnoha legendami, v minulosti se považovalo za západní obdobu tajemných ostrovů nesmrtelných ([[Pcheng‑laj (Tao)|Pcheng-laj]]) ležících někde v moři na východě i za sídlo bohyně Královny matky západu ([[Si‑wang‑mu (Tao)|Si-wang-mu]]). Podle jedné z legend pohoří vytvořil mytický císař Jü, když jej navršil jako ochrannou hráz proti obrovským povodním, které ničily zemi. Jiné pověsti z něj činí fiktivní krajinu, která se tyčí do výšky 36 000 mil, má tvar převrácené pyramidy, na níž rostou čarokrásné rostliny, žijí tajemná zvířata a stojí nádherné paláce z nefritu a zlata. Někdy se označuje za pilíř podepírající nebesa. První pozemšťan, který podle starých kronik tato podivuhodná místa navštívil, byl čouský král Mu-wang (956–918 před n. l.), jenž zde měl vykonat audienci u Královny matky západu. |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
||
Verze z 2. 8. 2026, 09:42
Kchun‑lun (Kunlun 昆仑), posvátné pohoří v západní Číně, táhnoucí se v délce několika tisíc km podél Tibetské náhorní planiny a dosahující výšky přes 7 000 m n. m. Je opředené mnoha legendami, v minulosti se považovalo za západní obdobu tajemných ostrovů nesmrtelných (Pcheng-laj) ležících někde v moři na východě i za sídlo bohyně Královny matky západu (Si-wang-mu). Podle jedné z legend pohoří vytvořil mytický císař Jü, když jej navršil jako ochrannou hráz proti obrovským povodním, které ničily zemi. Jiné pověsti z něj činí fiktivní krajinu, která se tyčí do výšky 36 000 mil, má tvar převrácené pyramidy, na níž rostou čarokrásné rostliny, žijí tajemná zvířata a stojí nádherné paláce z nefritu a zlata. Někdy se označuje za pilíř podepírající nebesa. První pozemšťan, který podle starých kronik tato podivuhodná místa navštívil, byl čouský král Mu-wang (956–918 před n. l.), jenž zde měl vykonat audienci u Královny matky západu.