Čchang‑e (Tao)
Čchang‑e (Chang’e 嫦娥), bohyně měsíce v čínské mytologii, v taoistickém panteonu spojená především s představou nesmrtelnosti (sien). Existuje více verzí o tom, jak se stala bohyní. Podle asi nejrozšířenější přebývala s manželem, čarovným lukostřelcem Šen-im, na nebesích v paláci Nefritového císaře (Jü-chuang). Jednoho dne deset rozdováděných císařových synů přeměněných na sluníčka vyšlo na oblohu a spalovalo zemi. Na císařovu žádost, aby je nějak zastavil, sestřelil Šen-i devět z desíti sluncí-synů. Toto řešení ovšem rozzlobilo císaře natolik, že jej za to poslal i s manželkou mezi smrtelníky na zemi. Protože se Čchang-e velice toužila znovu stát nesmrtelnou, vyhledal Šen-i bohyni Královnu matku Západu (Si-wang-mu), aby od ní získal elixír nesmrtelnosti. Ta mu darovala zázračnou pilulku s tím, že manželé měli polknout každý jenom půlku. Doma Šen-i pilulku uschoval do truhlice a ženě přikázal, aby ji neotevírala. Když však odešel z domu, Čchang-e to nevydržela a pilulku celou spolkla. Vzápětí se její nadměrnou dávkou odlehčené tělo odpoutalo od země a začalo stoupat k nebesům. Zastavilo se až na měsíci, kde od té doby žije Čchang-e v odloučení od manžela a společníka jí dělá jenom nefritový zajíc, který připravuje různé elixíry a bylinné lektvary pro nesmrtelné.