Jü‑chuang (Tao)
Jü‑chuang (Yuhuang 玉黄), nebo také Jü-ti (Yudi 玉帝), Nefritový císař, jedno z hlavních božstev religiózního taoismu a oblíbená postava čínského lidového náboženství. Podle bájného výkladu se narodil za zázračných okolností jako syn krále. Po smrti otce se po jednom dni kralování vzdal trůnu a odešel do hor věnovat se naukám taoismu, díky nimž se po 3 200 eonech stal nesmrtelným. Po mnoha milionech dalších eonů vystoupil na nebeský trůn poté, co v jeho prospěch abdikoval Nebeský ctihodný vládce prvopočátku (Jüan-š’ tchien-cun). Jü-chuang sídlí se svojí početnou rodinou v nejvyšších nebesích, odkud řídí všechny nebeské i pozemské záležitosti. Se správou mu vypomáhá množství ministerstev, např. hromu a větru, vody, času, bohatství, lékařství aj. Vévodí jim božstva, jež mají k dispozici aparát úředníků a jejichž úkolem je dbát o blaho lidu. Jednou ročně, na lunární Nový rok, podávají císaři hlášení o své činnosti. Podle toho, jak dostáli povinnostem, je Jü-chuang chválí, povyšuje nebo v případě potřeby kárá či degraduje. Tato představa nebeské administrativy odráží tradiční systém úřednické správy země, který v Číně fungoval už za dynastie Chan od 3. století před n. l. Na zemi zastupují Nefritového císaře božstvo hory Tchaj-šan, božstvo krbu Cao-ťün, ochranné božstvo měst Čcheng-chuang a zemští bůžci tchu-ti. Kultovní uctívání Jü-chuanga začalo za dynastie Sung v 11. století. Tehdejší císař Čen-cung musel roku 1005 uzavřít potupnou smlouvu s kmenem Kitanů, kteří ovládli severní část země, a aby neztratil přízeň poddaných, tvrdil, že tak učinil na pokyn Nefritového císaře, s nímž je v magickém spojení prostřednictvím jednoho nesmrtelného (sien). První chrám zasvěcený tomuto božstvu byl zřízen roku 1115. Jü-chuang bývá zobrazován na trůnu, v dlouhém rouchu zdobeném draky a s pokrývkou hlavy, z níž visí vpředu a vzadu po 13 perlových šňůrách.